Globální oteplování rekordně zrychluje. Obávaný jev El Niño nezpůsobuje jen brutální vedra

Rok 2024 by měl být podle propočtů rokem, kdy zvyšování průměrné teploty na Zemi překročí hranici 1,5 ℃ ve srovnání s předprůmyslovým obdobím. S tvrzením přišel například Adam Scaife z UK Met Office, který dodal, že měnící se podmínky na Zemi mohou urychlit opakování některých přírodních jevů, případně znesnadnit odhady, jak se budou v budoucnu vyvíjet. Řeč je především o jevu El Niño, který se vrací každých 2–7 let a dochází při něm k přesunu teplejších vod v oceánech od břehů Jižní Ameriky na západ. Tím je výrazně ovlivněno klima na celé planetě a El Niño současně zrychluje globální oteplení Země.

K tématu: Globální oteplování je horší, než jsme si mysleli. Doposud mělo záludné maskování

Jak vzniká El Niño?

Jev El Niño nastává, když se teplota hladiny moře ve velké části středních nebo východních rovníkových oblastí Tichého oceánu výrazně navýší, a to až o 2 stupně. Toto dodatečné teplo ohřívá atmosféru a je průvodním jevem změn počasí v tropech. Intenzivní lijáky, které by obvykle zasáhly části jihovýchodní Asie nebo východní Austrálie, tak najednou spadnou na západní pobřeží Jižní Ameriky. Tato změna může způsobit velká sucha a záplavy na různých kontinentech, což ovlivňuje produkci potravin a život lidí obecně.

Změny počasí v těchto regionech však mohou mít dále dopad na celý svět. Dokonce i tisíce kilometrů daleko na severu Evropy má El Niño tendenci způsobovat chladnější a sušší zimní počasí, případně ještě teplejší léto. Počasí v Evropě však ovlivňuje mnoho faktorů. Zejména pak v zimě, takže je při spojování neobvyklých povětrnostních jevů v Evropě s jevem El Niño nutné nečinit zkratkovité soudy.

Čtěte více: Smrtící vedra míří do zemí, které ho dosud nepoznaly. Lidstvo není připraveno

Co je přesně El Niño?

Tichý oceán se rozprostírá v délce více než 13 000 km od jeho východního okraje na pobřeží Jižní Ameriky až po jeho západní okraj u Indonésie. Teplota mořské hladiny se přitom v jejím celém rozsahu výrazně mění. Za normálních okolností je východní okraj Tichého oceánu v průměru o více než 5 stupňů chladnější než západní část Tichého oceánu. To je způsobeno především vzestupným prouděním studených vod v blízkosti Jižní Ameriky, což je proces, při kterém je tato voda vytahována z hlubších částí oceánu.

Teplotní kontrast se nicméně každých několik let vyrovnává nebo zkracuje v rámci přirozeného cyklu zvaného jižní oscilace El Niño. Během tohoto cyklu může síla pasátů, které vanou západním směrem přes Pacifik, zesilovat nebo slábnout, což způsobuje, že se podél rovníku zvedá a proudí více, nebo méně studené vody. V současné době vstupujeme do období, kdy bude východní Pacifik teplejší, než je obvyklé. Nastane tedy jev El Niño, který současně ukončí tři po sobě jdoucí roky jevu La Niña, který je opačnou fází tohoto cyklu. Důležité je ovšem upozornit, že každá událost El Niño je jiná. Při některých se ohřívá hlavně východní část Tichého oceánu, jako například v letech 1997–98. Jiné způsobují větší oteplení ve středním Pacifiku, jako například v letech 2009–2010.

Změny klimatu v Evropě

Stoupající mraky a intenzivní deště v západním Pacifiku vytvářejí atmosférický jev známý jako Rossbyho vlny. Tyto vlny se táhnou po délce tisíců kilometrů a šíří se do tryskového proudění směřujícího na východ. Neklidné počasí pak ovlivňuje polohu vrcholů a příkopů těchto vln, což hraje významnou roli při utváření počasí a povětrnostních podmínek po celém světě. V závislosti na konkrétním pohybu tryskového proudění v určité oblasti může tento efekt vést buď k teplejšímu, nebo chladnějšímu počasí, přestože El Niño otepluje globální klima jako celek.

El Niño má tendenci mírně oteplovat celou Evropu v létě a mírně ochlazovat sever kontinentu v zimě. Chladnější než průměrná zima v Evropě však není během jevu El Niño zcela zaručena. Zimní klima v Evropě ovlivňují různé faktory, včetně podmínek v Atlantiku, množství arktického mořského ledu a stavu stratosféry ve výšce 15–40 kilometrů. I přesto však základní trend oteplování způsobený změnou klimatu zvyšuje pravděpodobnost vyšších teplot ve všech ročních obdobích a je pravděpodobné, že se budou přidávat další, méně čitelné faktory.

Zdroj: The Conversation, NASA, Leon Simmons, BBC