Čína vystřelila do vesmíru satelit plný ropy – co s ním má za lubem?

Barely ropy Zdroj: Thinkstock

Mise, která dá lidstvu čas zbavit se své smrtící závislosti?

Ve středu 6. dubna poslala Čína do vesmíru satelit SJ-10. Na tom by nebylo zase nic tak extrémně zajímavého, Čína je v posledních letech v kosmickém výzkumu víc než aktivní. Opravdu zajímavé je, čím je družice naložená.

Její náklad tvoří šest titanových válců naplněných ropou – ropou stlačenou na pětisetnásobek standardního atmosférického tlaku. Ve vesmíru pochopitelně ropa neslouží jako pohonná hmota, tak co by tam s ní mohli dělat?

Čína má žízeň po ropě. Je nenasytná – stoupá zde počet automobilů, roste zde spotřeba stále víc a víc. A tak zkoumá, kde by ještě mohla ropu najít: a tato družice je jednou z cest, jak by toho mohla Čína dosáhnout.

Čínští vědci budou v rámci tohoto experimentu sledovat, jak se složitá směs organických molekul, jíž říkáme ropa, chová v prostředí nulové gravitace, pod různým tlakem a v různých teplotách. Vzhledem k tomu, jak je na ropě kriticky a absurdně moc závislá celá naše civilizace, jde možná o jeden z nejdůležitějších pokusů v posledních letech.

V hlubinách pod světem (jak by místa, kde se nachází ropa, asi nazval J. R. R. Tolkien) se tato látka chová zřejmě velmi podivných způsobem, jenž odporuje tomu, co víme o fyzice. Kombinace extrémního tlaku a horka způsobuje, že těžší látky stoupají během geologických věků nahoru, zatímco ty lehčí klesají dolů. A právě čínský vesmírný pokus, na němž se podílí i Evropská vesmírná agentura, má zjistit, jak přesně tyto procesy vypadají…

Vědci si slibují, že díky tomu nalezneme lépe zásoby ropy a také budeme přesněji vědět, kolik ropy na Zemi (a kde) ještě zbývá.