Evropa odmítla geneticky modifikované potraviny. Česko jde jako obvykle proti proudu...
Devatenáct z 28 členských států EU se rozhodlo, že na svém území nechtějí pěstovat žádné geneticky modifikované plodiny.
Temě se pro to mohly rozhodnout do soboty 3. října, na poslední chvíli se k bloku, který GMO odmítá, připojily Dánsko, Lucembursko, Malta a Slovinsko. Připojily se tak k Rakousku, Bulharsku, Chorvatsku, Řecku, Kypru, Maďarsku, Itálii, Litvě, Lotyšsku, Polsku a Nizozemí – v žádné z těchto zemích nechtějí mít geneticky modifikované plodiny. Navíc ve Velké Británii se k dohodě připojí všechny části země s výjimkou Anglie, v Belgii zase Valonsko…
Co to celé znamená? Pro velké korporace, které s geneticky modifikovanými potravinami obchodují (např. Monsanto neb Dow) to představuje problém, unikne jim tak pořádná část obřího zisku, který z GMO plyne. Tyto společnosti se mohou zemím bránit, ale státy EU se nakonec mohou obrátit k dalším obranným opatřením a účinně tak zabránit, aby se na jejich území geneticky modifikované plodiny pěstovaly.
Svobodné rozhodnutí
EU o tom rozhodla už na začátku letošního roku. "Tato dohoda zajistí větší pružnost pro ty členské státy, které si přejí omezit pěstování geneticky modifikovaných organismů na svém území. Mezi zastánci a odpůrci GMO navíc nasměruje diskusi, která není zdaleka u konce," uvedla tehdy belgická liberální poslankyně a příslušná zpravodajka Frédérique Riesová. Pokud státy povolí pěstování GMO, musí zajistit, aby tyto rostliny nemohly kontaminovat jiné plodiny. V Evropě ale zatím o pěstování GMO není příliš velký zájem a na celosvětové produkci těchto plodin se podílí zcela minimálně. Drtivá většina GMO plodin se do zemí EU dováží ze zahraničí…
A co Češi? Tak napůl...
Česká republika se ale k tomuto rozhodnutí nepřipojila a je tedy geneticky modifikovaným plodinám do budoucnosti otevřená. Celá tato problematika je značně komplikovaná, toto rozhodnutí má řadu pro i proti. Tím méně viditelným bude v budoucnosti například velmi pravděpodobné zdražení potravin od tzv. ekologických zemědělců. Upozornila na to již v lednu PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Nesrstová: “V případě, že dojde k rozšíření pěstován geneticky modifikovaných plodin na území ČR, reálně hrozí také zvýšení cen biopotravin v důsledku vyššího rizika možné kontaminace GMO. Ekologičtí sedláci tak pravděpodobně budou nuceni dokládat rozbory, že je jejich produkce tzv. GMO free, a tudíž nedošlo ke kontaminaci," upozornila Nesrstová. Rozbor je podle Nesrstové drahý a nyní jej ekologičtí zemědělci nemusí provádět. "Potřeba takových zkoušek se pak negativně projeví na ceně," podotkla Nesrstová.
Reálně v zemích Evropské unie geneticky modifikované plodiny v podstatě neexistují. V současnosti je jedinou geneticky modifikovanou plodinou pěstovanou v EU kukuřice MON810, kterou „vyrábí“ korporace Monsanto. Pěstuje se na 110 000 hektarech ve Španělsku, 9000 v Portugalsku a také na malé ploše hektarech v České republice. U nás v ČR se přitom území, kde se GMO plodiny pěstují, rok od roku zmenšuje: vrcholu dosáhlo roku 2008 – celých 8000 hektarů. Letos už se ale kukuřice MON810 objevila jen na 900 hektarech…