Proč ten, kdo chrápe, neprobudí sám sebe? Může za to specifické fungování mozku
Každý to asi někdy zažil. Je hluboká noc... a najednou tichem zahřmí brutální zvuk, jako když pilou řeže. Nikdo v domě nemůže usnout, všichni se nervózně převalují. Zpočátku trpělivě, posléze intenzivněji pomlaskávají a doufají, že provinilec přestane terorizovat okolí chrápáním. Ale ten si dál zařezává a spokojeně spinká jako miminko. Jak proboha může tak klidně spát?
Někdy se samozřejmě stane, že se člověk probudí vlastním chrápáním. A někdy si to uvědomí. Studie z roku 2022 zjistila, že si chrápající byli vědomi čtyř nebo pěti takových probuzení. Mnohem častější je ale scénář, že o svém rušení nočního klidu vůbec nevědí. I když se budí. Ti, kteří trpí spánkovou apnoe – poruchou projevující se zástavami dechu a hlasitým chrápáním, mohou svá mikro-probuzení počítat na desítky i stovky (pokud by si je uvědomovali). Za jednu noc. Studie potvrzují, že chrápající mívají častější poruchy spánkových cyklů. Jeden výzkum z roku 2013 zjistil, že se probouzejí méně často, pokud si vezmou špunty do uší. To se ale bavíme o „probuzeních“, která nedojdou až k bdělému stavu. Člověk pak obvykle hned upadne znovu do říše snů a ráno o ničem neví. A spolunocležník trpí. Proč je to tak nefér? Odpověď je ve fungování mozku.
Mozek třídí zvuky
I když během spánku stále slyšíte zvuky, část mozku zvaná thalamus je filtruje a vyhodnocuje, co není zrovna moc důležité. Proto jsme si ve městě schopni přivyknout venkovnímu dopravnímu šumu a spíme jak zabití i nad rušnou křižovatkou. Nebo nás nevzbudí další členové domácnosti, kteří se v noci nedokážou odlepit od televize. Zato požární alarm nebo pláč dítěte náš spánek spolehlivě přeruší. A stejně jako si mozek zvykl na tramvaje pod oknem, přijal i vlastní chrápání a začlenil ho do kolonky „to neřeš“. Ten zvuk je tu pořád, vychází z nás, takže ho podvědomí bere jako něco neškodného. Mozek chudáka spolunocležníka to ale vnímá jako narušení klidu a dává pokyn k probuzení.
Přečtěte si také: Je pro váš spánek lepší, když máte v posteli dalšího člověka, anebo psa?
Jak se chrápání zbavit?
Studie o spánkové apnoe z roku 2023 zjistila, že 41 % účastníků výzkumu spí kvůli chrápání v jiné místnosti než partner. Pokud vám vadí vlastní chrápání nebo chcete dál sdílet ložnici s osobou, na kterou pomlaskávání neplatí, tady je pár tipů. Jednou z cest je změna polohy. „Můžete zkusit spát na boku – na obou stranách – případně spát ve vyvýšené poloze,“ radí americká neuroložka a lékařka spánkové medicíny Virginia Skiba. Zakázané je spaní na zádech. „Gravitace pracuje proti vám,“ dodává. Abyste se v noci nepřevalili zpět na záda, můžete se třeba chytře obložit polštáři.
Pak je taky dobrý nápad vyhnout se rizikovým faktorům, jako je alkohol před spaním, kouření (i vapování) nebo některé léky. Někdy jsou na vině kila navíc. „Nadváha, zejména v oblasti kolem krku, může v noci tlačit na dýchací cesty, kvůli čemuž je pak těžké je udržet průchodné,“ říká Michael Grandner, ředitel Kliniky spánkové medicíny na Arizonské univerzitě.
Zkontrolujte mandle
Každopádně to chce akci. Snažit se chrápání ignorovat nepomůže nikomu, hlavně ne těm, u kterých je chrápání známkou spánkové apnoe. Neřešení problému může vést k vysokému tlaku, infarktu, mrtvici či cukrovce. Ani konstantní únava v důsledku nekvalitního spánku není nic moc.
Pokud je původcem chrápání dítě, stojí za to zkontrolovat, jestli nemá zvětšené mandle. Jejich odstraněním se problém může vyřešit. U dospělých je léčba spánkové apnoe složitější. Je k ní potřeba přístroj označovaný jako CPAP, který pomocí obličejové nebo nazální masky pacientovi hlídá dýchání. Vydává sice hluk, ten je ale na úrovni šepotu a hlavně jde o konstantní zvuk. Něco jako ta auta pod okny. Takže by s ním thalamus nemusel mít problém. A konečně se všichni vyspí. Dobrou noc a sladké sny!
Zdroj: IFL Science, GQ
Video, které jste mohli minout: Nové nebezpečné trendy: Smrt dětem hrozí při chromingu, frutariánství i paracetamolové výzvě