Česká věda zažívá obří skandál: jedna z největších vědkyň musela skončit!

Předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš dnes odvolal vědkyni a senátorku Evu Sykovou z funkce ředitelky Ústavu experimentální medicíny AV ČR, protože kauzou léčby kmenovými buňkami podle něho poškodila dobré jméno celé akademie i samotného ústavu. Drahoš tak učinil po zasedání předsednictva Akademické rady AV ČR. ČTK to řekl mluvčí akademie Jan Martinek. Vyjádření Sykové ČTK zjišťuje.

Důvodem rozhodnutí jsou závažné skutečnosti související s využíváním kmenových buněk pro pacienty s amyotrofickou laterální sklerózou (ALS).

Předseda Akademie věd, jako zřizovatel padesátky ústavů, má Sykovou sice právo odvolat, ale jeho rozhodnutí musí potvrdit rada ústavu. Její předsedkyní je právě Syková. Není obvyklé, aby předsedou rady byl zároveň ředitel ústavu, protiprávní to však není. Pokud by rada odvolání nepotvrdila a Sykovou nechala ve funkci, musela by věc podle Martinka pravděpodobně řešit dozorčí rada ústavu.

Vědecký tým Sykové, který v motolské nemocnici provádí experimentální léčbu ALS, si nechával od svých pacientů za terapii kmenovými buňkami vyplácet 150 000 korun. Účast na klinické studii je přitom ze zákona bezplatná. O případu informovaly týdeník Respekt a pořad Reportéři ČT. Podle televize chystá vedení motolské nemocnice žalobu na porušení dobrého jména.

Vliv kmenových buněk na smrtelné onemocnění, při kterém pacientům ochabuje svalstvo, se dosud nepodařilo prokázat. Do pěti let od propuknutí ALS nemocní lidé obvykle umírají. Podle Ústavu experimentální medicíny není pravda, že za účast ve studii museli klienti platit.

Motolská nemocnice musí kmenové buňky ze zákona aplikovat zdarma, protože jde o experimentální studii s neověřenými výsledky. Platbu za terapii kmenovými buňkami ale televizi potvrdilo několik pacientů či jejich příbuzných.,

Co se ví?

Vědecký tým lékařky a senátorky Evy Sykové, který v motolské nemocnici provádí experimentální léčbu amyotrofické laterální sklerózy (ALS), si nechával od svých pacientů za terapii kmenovými buňkami vyplácet 150 000 korun. Účast na klinické studii je přitom ze zákona bezplatná. Vedení motolské nemocnice chystá žalobu na porušení dobrého jména. Případ zveřejnil v pondělí pořad Reportéři ČT. Podle Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR však není pravda, že za účast ve studii museli klienti platit.

Expertní tým v motolské nemocnici zastupují neurologové Martin Bojar a Aleš Homola. Tým nemocným odebírá kmenové buňky z kostní dřeně a po kultivaci je vrací zpět do mozkomíšního moku. Na vzorku 26 nemocných, kteří do klinické studie vstoupili, ověřuje, zda je použití kmenových buněk bezpečné a jestli má šanci průběh nemoci zmírnit.

Vliv kmenových buněk na smrtelné onemocnění, při kterém pacientům ochabuje svalstvo, se dosud nepodařilo prokázat. Do pěti let od propuknutí ALS nemocní lidé obvykle umírají. "Jsme velmi daleko od toho, aby terapie byla opravdu účinná. Žádné studie, které by prokazovaly její bezpečnost a účinnost, neexistují," řekl ČT neurolog z Masarykovy univerzity Martin Bareš.

Motolská nemocnice musí kmenové buňky ze zákona aplikovat zdarma, protože jde o experimentální studii s neověřenými výsledky. "Zákon hovoří, že subjekt klinického hodnocení, tedy pacient, neplatí za svou účast v klinickém hodnocení," řekl televizi ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta.

Platbu za terapii kmenovými buňkami ale televizi potvrdilo několik pacientů či jejich příbuzných. "Dozvěděli jsme se, že aplikace něco stojí a že je podmínkou složit částku 160 000 korun," uvedl manžel pacientky, která byla v roce 2012 do výzkumu zařazena jako jedna z prvních. Další pacientka, která musela 150 000 Kč zaslat před aplikací kmenových buněk, uvedla, že šlo o dar na materiální položky a služby v čistých prostorech v laboratoři nutné ke kultivaci buněk. Peníze odeslala na účet spolku Buněčná terapie, kterému předsedá Syková a sídlí na stejné adrese jako soukromá společnost Bionova, která kmenové buňky pro motolskou léčbu kultivuje. Sykové Ústav experimentální medicíny v ní drží 43procentní podíl.

"Jednání je to protiprávní, neetické a nemá to co dělat s výzkumem. Ve své praxi jsem se s něčím takovým ještě nesetkal," uvedl v televizi právník a lékař Mario Švehelka. "Kdybychom byli ve slušné civilizované demokratické zemi, tak především vědci sami by z toho vyvodili důsledky a výrazně by zvážili pokračování své vědecké kariéry," dodal přednosta Ústavu etiky 3. Lékařské fakulty Karlovy univerzity Marek Vácha.

Podle týdeníku Respekt, který o tématu psal před týdnem, se najdou i vědci, kteří se Sykové opatrně zastávají. Molekulární biolog Petr Dvořák z Masarykovy univerzity sice nesouhlasí s tím, aby pacienti za aplikaci buněk platili, ale jinak mu přístup vědkyně připadá odvážný, průkopnický a v něčem i zásadový. Syková prý například odolala politickým tlakům, aby do studie nechala zařadit Stanislava Grosse. "Jsem přesvědčen, že kdyby kmenové buňky jen trochu pomohly, všechny námitky by se hodily za hlavu a hrnuli by se další zájemci," řekl Respektu vědec, který dokázal získat kmenové buňky z lidského embrya jako třetí na světě.

Ústav experimentální medicíny v pondělní tiskové zprávě popřel, že by si klienti museli za účast v klinické studii platit. Finanční prostředky podle ústavu pocházely nejprve z grantu motolské nemocnice, pak z darů firem, pojišťoven, ze sbírek, z osobních darů a velkou měrou přispěl i spolek Buněčná terapie. "Do spolku se přijímaly dary i od pacientů nebo jejich příbuzných, ale ty byly pouze na výzkum. Mohlo se tak stát u pacientů, s nimiž se nesprávně komunikovalo, protože na výrobu buněk nebyly peníze a pacienty do studie již lékaři v Motole zařadili. Tito pacienti nechtěli za žádnou cenu čekat a prosili o aplikaci buněk za každou cenu," vysvětlil ústav.

"Bude se muset zjistit, jestli takových případů bude víc. Rovnou signalizuju, že nemocnice bude podávat žalobu na poškození dobrého jména," řekl televizi ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík, podle kterého by takové jednání mohlo mít i charakter trestního práva.

ČTK