Budou sloužit elektroauta místo budoucích Temelínů?

Princip je jednoduchý – každý elektromobil je vlastně pojízdnou baterií, která se pohonem auta „vybíjí“, aby se následně zastávkou u dobíjecí stanice zase vrátila do plného provozuschopného stavu. Nedala by se jejich energie využít i jinak?

Jaderná energie a auta?

Temelín je synonymem české jaderné energetiky a automobil Tesla symbolem automobilového elektroprovozu, byť zdaleka není jediným vozem na baterky. Dovolme si trochu spekulace: kdyby se současný automobilový provoz Česka převedl na elektro, naprosto radikálním způsobem by se zvýšila spotřeba odběru elektrické energie o produkci zhruba 2 Temelínů. Představa diskuze, kde by se postavily, kolik by to stálo a kdo by to postavil, je každému, kdo už něco podobného zažil, víceméně k smíchu. Samozřejmě krom lobbistů, kteří by si se suchým zašustěním mnuli ruce.

Čisté auto? Tak trochu protimluv.

Evropská agentura pro životní prostředí uvádí, že provoz elektromobilů „sežral“ v roce 2004 v rámci Evropy 0,03 % elektrické energie. Už z její prognózy do roku 2050, kdy má jít o spotřebu 9,5 % je jasné, že se s prudkým nárůstem elektromobilů počítá. Takže auto s nulovou spotřebou benzínu či nafty sice existuje, nicméně aby neporušilo fyzikální zákony, něco spotřebovávat musí. V praxi to znamená snížení spotřeby ropných produktů a navýšení spotřeby elektrické energie, které se někde vyrobit musí. EU tlačí na podporu elektromobilů zejména z důvodů snížení emisí skleníkových plynů z výfuků, „pomíjejíce“ emise z elektráren.

Samodobíjecí auto

Jeden z okamžiků, kdy dobíjecí auto ukáže svou zásadní „mouchu“ je chvíle určená k dobíjení. Tedy nejde ani tak o chvíli, jako někdy i o hodiny v nabíjecí stanici. Jedním ze zatím snových plánů je auto, které by se dobíjelo svým vlastním provozem, například jízdou po silnici pod níž by byla umístěna dobíjecí cívka. Pokud vám (zatím logicky) chybí dobíjecí kabel, tak jde o postřeh správný, nicméně inženýři budoucnosti skutečně uvažují nad bezkontaktním dobíjením. Zároveň prudce klesne (což už se děje) výrobní cena baterií, což v praxi znamená zlevnění ceny auta. Samozřejmě aby motivace lidí ke koupi podobného vozu vzrostla, musí se násobně zvýšit počet dobíjecích stanic, protože v současnosti majiteli čistě elektřinou poháněného vozu v ČR hrozí jeho uvíznutí. A mít auto hybridní trochu ztrácí punc oné proklamované „ekologické ekonomiky“.

Pojízdná elektrárna

Poslední myšlenkou, kterou mimo jiné rozvíjí Marek Janáč v příspěvku Auto jako baterka, který vyšel v posledním čísle časopisu Vesmír, je použít elektroauto, tedy kapacitu jeho baterie, k uskladnění přebytečné energie. Opět se ponořme do spekulací hraničících tak trochu se sci-fi. „Automobily většinu dne nepoužíváme. Připojeny k chytré síti se tak mohou stát jednou decentralizovanou baterií s doslova gigantickou úložnou kapacitou. Pokud bychom vzali v úvahu, že i v „elektrifikované době“ by Češi vlastnili milion automobilů, do jejich baterií by se při dnešních kapacitách dala uložit energie více než tří Temelínů,“ píše Janáč. Logicky se tak nabízí dobíjení ve chvílích přebytků v síti a odebírání ve chvílích energetického nedostatku.

Důkazem, že lze dlouhodobě investovat do elektromobilů, je Lotyšsko, které se snaží zajistit, aby dobíjecí stanice nebyly od sebe dál než 40–60 km, zavádění rychlonabíječek a dlouhodobou a jasnou strategií. Lotyši své vládě a jejím záměrům věří a elektroauta nakupují ve velkém. Jenže bohužel v této chvíli narazíme na poněkud nepřehledné české politické zázemí, kde psát o „jasné strategii“ v čemkoli se vlastně nedá. Ovšem obecně celkový vývoj naznačuje, že doba elektromobilová se blíží.

Text: Topi Pigula

Tesla Model X od Vilneru vypadá jako UFO. Zvenku i uvnitř