Bizarní kříženci rostlin: znáte braklažány nebo baklambory?

Dokonalou rostlinu pro požitkáře a milovníky nejen řecké kuchyně nabízejí britští šlechtitelé rostlin. Po letech křížení vypěstovali a představili jedinou rostlinu, která pod zemí produkuje brambory a nad zemí na ní rostou lilky čili baklažány, napsal zpravodajský server The Times.

Tento "braklažán" či "baklambor", jak by se novému kříženci mohlo říkat, šetří prostor i čas, který stráví pěstitel v zahrádce, a ušetří také spotřebované živiny a vodu.

A zahradníci si už mohou novou frankensteinovskou rostlinu začít objednávat, ovšem dodána jim bude až na jaře - a na první úrodu se mohou těšit v létě. Každá rostlina má vyprodukovat asi čtyři lilky a dvě kila brambor, tedy dostatek třeba na řeckou musaku, do níž ovšem bude třeba ještě sehnat jehněčí.

Rostlinu vyvinula suffolkská společnost Thompson & Morgan a uvádí, že podobné dvoj-plodiny jsou ideální do malých zahrádek. "Pro ostřílené pěstitele zeleniny je braklažán ideální inovací," řekl manažer vývoje produktů Michael Perry.

"Pro ty, kdo nemají k dispozici velké pozemky, umožňuje vytěžit maximum z dostupného prostoru na zahrádce, a květináč s rostlinou braklažánu je možné si postavit i na vydlážděný dvorek nebo balkón," dodal.

Zkřížení umožnila skutečnost, že jak baklažán, tak brambor patří do stejné čeledi lilkovitých. A podle šlechtitelů je kořenový systém bramboru schopný poskytnout lilku dokonce lepší podporu než jeho vlastní kořeny.

Braklažán není první rostlinou, kde se šlechtitelům podařilo spojit dva druhy do jedné. Z českých zahrádek je například dobře známá josta - kříženec černého rybízu a srstky angreštu, který patří do čeledi meruzalkovité. Tento kříženec pochází z roku 1977 z tehdejší Německé demokratické republiky.

V posledních letech se objevilo například i tomtato (z angl. "tomato" - rajče a "potato" - brambora), a jak název napovídá, rostou na něm zároveň brambory a rajčata. Tomtato je stejně jako braklažán dílem společnosti Thompson & Morgan. A v Nebrasce se biologovi Floydu Zaigerovi podařilo zkřížit švestku a meruňku a vznikl "pluot", který už má nyní 13 vlastních variet.

V minulosti se experimentovalo s lecčím, ovšem ne vše dopadlo podle očekávání - například kříženec mezi ředkví a zelím vyvíjený ve 20. letech minulého století tehdejšími sovětskými agronomy. Tento kříženec měl produkovat hlávky nad zemí a dužnatý kořen pod zemí. Dopadlo to tak, že všechny zkřížené rostliny měly listy ředkve a kořeny zelí.

ČTK