Bez Facebooku jsou lidé méně informovaní a lépe naladění

Facebook a my

Horší přehled o aktuálních událostech, znatelně nižší míra polarizace při hodnocení společenských problémů a "malé, avšak významné" zlepšení celkového duševního rozpoložení. I tak se odrazila měsíční přestávka od používání Facebooku na účastnících nového výzkumu vědců ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii. Změna psychického stavu se údajně projevila jak u aktivních, tak pasivních uživatelů sociální sítě.

Výzkum týmu ze Stanfordu označil deník The New York Times (NYT) za dosud nejdůslednější svého druhu. Účastnilo se jej přes 2500 osob, přičemž subjekty musely do té doby na Facebooku trávit alespoň 15 minut denně. Část z nich po náhodném výběru utvořila kontrolní skupinu, ostatní pak dostali 102 dolarů (2300 korun) za to, aby před listopadovými volbami do amerického Kongresu na čtyři týdny přestali sociální síť používat.

Autoři studie průběžně jejich chování, jakož i členů kontrolní skupiny, sledovali prostřednictvím vícero kanálů včetně SMS zpráv, dotazníků či dat o aktivitě naTtwitteru. Ukázalo se, že lidé prostor dříve věnovaný Facebooku nezaplnili používáním jiné sociální sítě či aktivitou na internetu obecně. Naopak uvolněný čas – v průměru asi hodinu denně – využili nejrůznějšími "offline" činnostmi a trávili více času s rodinou a přáteli, ale také sledováním televize. Oproti osobám z kontrolní skupiny pak Facebook používali o poznání méně i po ukončení experimentu.

Závěry studie

"Deaktivace způsobila malé, ale významné zlepšení v duševní pohodě, obzvláště pak při hodnocení vlastního pocitu štěstí, uspokojivosti života, deprese a úzkosti," uvádějí dále američtí vědci. Podotýkají však, že celkový dopad na psychiku nebyl tak markantní, jak naznačují dříve provedené studie.

Pozitivní dopad se prý týkal aktivních i pasivních uživatelů. "Našli jsme minimum důkazů, které by podporovaly hypotézu nastolenou dřívějšími pracemi, že Facebook může být lepší pro 'aktivní' uživatele, tedy například ty, kteří pravidelně přidávají komentáře k obrázkům a statusům přátel a příbuzných, než aby pouze projížděli své nabídky příspěvků," zní další ze závěrů.

V neposlední řadě se autoři výzkumu zaměřili na přehled účastníků o aktuálních událostech či jejich politickou angažovanost. Zjistili, že facebookoví abstinenti byli méně informovaní, na pravděpodobnost účasti ve volbách však zřejmě experiment žádný efekt neměl. "Deaktivace" údajně nesnížila "statisticky významným způsobem" politickou polarizaci ve smyslu vnímání osob s jiným přesvědčením či aktuálních zpráv, významně ale poklesla polarizace "názorů na politické problémy".

"Těžko říct, jak si tohle máme vykládat," řekl NYT jeden z autorů studie profesor Matthew Gentzkow. "Je možné, že když lidé vidí na Facebooku spoustu zpráv a politiky, polarizuje je to. Ale když pak na Facebooku nejsou, neznamená to nutně, že ušetřený čas využijí četbou The New York Times," dodal.

Závěry studie zdůrazňují, že v debatách o úskalích sociálních médií by se neměla přehlížet řada jejich přínosů pro uživatele a fakt, že "naplňují hluboké a všeobecně rozšířené potřeby".

"Co vidíte v této studii, je to, že vzestup sociálních médií, a obzvláště Facebooku je dvousečná zbraň," řekl Gentzkow. "Měli jsme několik let, kdy Facebook nemohl udělat chybu. Teď za sebou máme několik let, kdy všechno, co dělá, je špatně. Facebook je buď nejlepší věc, jakou jsme kdy měli, nebo ničí lidstvo. Je to úplně stejné jako diskuse kolem nástupu televize. Musíme začít chápat nuance toho, co tato technologie vlastně se světem dělá," dodal.

Podle Erika Brynjolfssona z Massachusettského technického institutu (MIT) odvedli Gentzkow a jeho tým skvělou práci, přičemž dokázali nalézt kauzální souvislosti. "Tohle je cesta, jak zodpovědět otázky tohoto druhu," řekl NYT.