15. září 2024 14:55

Česko nasazuje armádní vrtulníky. Obří stroje zvládají během povodní obdivuhodné věci

Největšími vrtulníky, které létají nad hlavami lidí v oblastech postižených povodní, jsou ty vojenské. Jde o dvoumotorové vrtulníky Mil Mi-171Š, které armáda využívá k transportu lidí a materiálu, v minulosti i včetně vojenské operace v Afghánistánu.

Rozhodnutí vyslat dva vrtulníky Mi-171Š k nasazení na severu Moravy a ve Slezsku oznámila ministryně obrany Jana Černochová v sobotu 14. září, o další dva stroje požádala Ústřední povodňová komise. Spolu s tím Armáda České republiky uvedla do pohotovosti také 15. ženijní pluk, další prostředky vzdušných sil a vojenské hasičské jednotky. Řádově jde o více než 1000 vojáků a vojákyň a několik set kusů techniky.

Přečtěte si také: Dvě třetiny lidí při povodních umírají v autě. Hasiči shrnuli největší rizika, která lidé podceňují

Armádní vrtulník nad hlavou

Mi-171Š si s jinými stroji hned tak nespletete. Na délku měří téměř 19 metrů, s otáčejícími se rotory je to 25,35 metru. Maximální vzletová hmotnost 13 000 kg je více než čtyřnásobná oproti strojům běžně využívaným soukromou společností DSA při letecké záchranné službě (typ EC 135 T2 má vzletovou „maximálku“ 2 950 kg). Dokonce i polské W-3A Sokół létající pro leteckou záchrannou službu jsou při srovnání maximální vzletové hmotnosti (6400 kg) oproti Mi-171Š poloviční.

Jak název Mil napovídá, jde původně o vrtulník sovětské výroby. Mi-171 je exportní verzí strojů, jež poprvé vzlétly už v 60. letech a které vyrábí letecký závod v Ulan-Ude poblíž Bajkalu. Mi-171Š je pak v Česku kompletně modernizovaná verze s množstvím doplňkové výbavy.

Pro lidi doufající v záchranu ze zaplavených nebo povodní ohrožených území nebo dodání nezbytných zásob je nejdůležitější přepravní kapacita vrtulníku. Stroj standardně uveze 24 vojáků nebo 12 nosítek pro ležící osoby, alternativně pak 4 000 kg nákladu uvnitř, respektive 5 000 kg zvenku. Významná je i schopnost posádky vrtulníku vyzvednout pomocí dvou jeřábů na palubu náklad o hmotnosti 300 kg (pravá vrata stroje) nebo 150 kg (levá vrata).

Celkově by mohly nad územím Moravskoslezského a Olomouckého kraje létat čtyři armádní Mil Mi-171Š, které budou většinou pověřeny zásobováním a logistikou. Mnohé oblasti zejména v podhůří Jeseníků jsou totiž zcela odříznuté od světa. V samotném Jeseníku spadlo za tři dny přes 450 mm srážek, což je polovina obvyklého celoročního úhrnu. V průběhu neděle pak v okolních obcích vrtulníky zachránily na 50 osob, které se před tím odmítly evakuovat.

V akci bude 12 vrtulníků

K záchraně osob bude integrovaný záchranný systém využívat menší stroje. Podle generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Vladimíra Vlčka jde o osm strojů, mezi kterými jsou armádní W-3A Sokół i EC 135 od DSA.

Evakuace vrtulníkem je ovšem při povodních krajním řešením. Jde o mimořádně složitý manévr, při kterém musí jak záchranáři, tak zachraňovaní lidé dodržovat určitá pravidla. Pokud na záchranu na střeše nebo v horních patrech budov čeká skupina lidí, zachraňují se nejdříve staří lidé, pak děti, následně ženy a nakonec muži.

Mohlo by vás také zajímat: Plaveme v divoké řece, líčí starosta zatopených Hanušovic. Povodeň přišla během 10 minut

Záchranář, který se k lidem dolů spouští na laně, se ale musí potýkat s mnoha faktory. V prvé řadě je to hluk motorů a rotoru, takže na zachraňované osoby musí křičet. Zejména ženy se pak často bojí operaci podstoupit, takže je někdy výhodné vytáhnout nahoru nejprve kohokoliv jiného, aby se ubezpečily, že nic nehrozí. Ze zkušeností leteckých záchranářů pak vyplývá, že nejbezpečnější pro zachraňovaného je nechat sebou zkušeným záchranářem jednoduše manipulovat.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR, ČHMÚ

VIDEO: Více než 250 míst v Česku hlásí některý z povodňových stupňů. Řeka Bělá odřízla severní cíp Olomouckého kraje

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom