Alternativní historie světa tento týden na Prima ZOOM!
Vychutnávejte svět na Prima ZOOM!
Tento týden vás speciálně pohostíme, nabídneme pohledy z kosmu i divy světa, poodhalíme blízkou historii, budeme žasnout nad krásami jara, oceánů i zvířecích stavitelů.
23. 5. 21.00 – Bizarní jídla s Andrewem Zimmernem (Maroko)
Andrew Zimmern je kuchař, který si získal uznání nejenom svým vařením, ale také psaním knih o jídle. Ve svém seriálu se Andrew s otevřenou myslí, silným žaludkem a zdravou chutí k jídlu vydává na poznávací cestu, během které objeví a divákům představí pochoutky z různých koutů světa. Během cestování Andrew dospěl k názoru, že nejlepší způsob, jak pochopit kulturu každé země, je zjistit, jaké tradiční jídlo místní obyvatele živí už několik staletí. Proto ochutná například jehněčí oči, uvařená kravská kopyta, usmažené cvrčky, kaši ze šneků, a dokonce také čumák losa v rosolu. Cestování s Andrewem neznamená jen vidět krásnou krajinu, ale také poznat místní kulinářskou tradici. Podívaná Bizarní jídla s Andrewem Zimmernem vám zaručeně rozšíří obzory a dodá odvahu místo „smažáku a hambáčů“ okusit chutě a vůně celého světa.
23. 5. 23.00 a 23.30 – Pohledy z kosmu II (Znovuzrození Hubbleova teleskopu; Dalekohledy budoucnosti)
Zúčastněte se odhalování řady tajemství při pohledu na nejkrásnější záběry, které se v našem vesmíru podařilo zachytit na kameru. Druhá řada dokumentárního miniseriálu nabízí extrémně detailní záběry našeho nejbližšího souseda, Měsíce, i pohled na galaxie vzdálené 15 miliard světelných let a vysvětluje, jak se vědci snaží vytvořit celistvou představu o existenci vesmíru. V šesti epizodách se dozvíte výhody dramatické opravy Hubbleova teleskopu, nástupu ještě výkonnější konkurence, co je to kosmická duha, proč se vysoko v horách v Chille nachází neuvěřitelně výkonné pozorovací zařízení, čemu na obloze se přezdívá „noční oheň“ nebo jak počítačové simulace pomáhají vytvořit virtuální vesmír.
24. 5. 20.00 – Sedm divů starověkého světa (Řím)
Podivuhodné stavby, které se zrodily pod rukama starověkých civilizací Egypta, Řecka a Říma člověka fascinují už mnoho generací. Nyní se poprvé objevují společně v jednom seriálu, který zachycuje jejich velkolepost, majestátnost a čirou velikost v plné kráse. Hledání Sedmi divů starověkého světa nás zavede z Akropolis k velkým pyramidám, do Kolosea a nakonec až ke Sfinze.
Antický Řím měl své divy. Bezesporu mezi ně patřil Circus Maximus, 500 metrů dlouhá a 200 metrů široká stavba, kterou pro pobavení obyvatelstva nechal vybudovat císař Traján. Císař Traján nechal postavit také své fórum. Jednalo se o centrální prostranství s tržištěm, knihovnou a soudní budovou. Dalším římským divem byly akvadukty. Těmi byla do Říma přiváděna voda pro milion obyvatel tehdejšího města. V praxi to znamenalo dopravit pro obyvatele 900 milionů litrů vody denně. Císař Caracalla nechal postavit ohromné lázně, které zabíraly neuvěřitelných 9200 m². Na jejich stavbě pracovalo 16 000 lidí a stavba byla hotova po čtyřech letech. Nesmíme opomenout Pantheon a Koloseum. Pantheon je chrámem, který je zasvěcený všem bohům a je považován za symbol římské vlády nad tehdejším světem. Jeho konstrukce je tak technicky dokonalá, že byla překonána až v době renesance. Koloseum je zase největší a nejvýznamnější římský amfiteátr na celém světě. Stal se místem, kde pro potěchu Říma zemřelo 750 000 lidí.
24. 5. 21.00 – Kubánská krize: Alternativní historie
Málokdo ví, že pouhá zmínka v amerických dějinách mohla být událostí, která spustí potenciálně katastrofickou sérii událostí na začátku 60. let 20. století. Lee Harvey Oswald nebyl prvním mužem, který chtěl zabít prezidenta Johna F. Kennedyho. Tři roky předtím plánoval pomatený politický fanatik Richard Pavlick nastražit na Kennedyho bombu na floridské Palm Beach. Od uskutečnění jeho plánu dělily Pavlicka pouhé sekundy. Co kdyby uspěl? Co kdyby JFK zemřel v prosinci 1960? Během následujícího období Kubánské krize by zastával úřad Lyndon B. Johnson a všechno mohlo dopadnout úplně jinak.
25. 5. 21.00 – Jaro napříč Evropou (1. díl)
Je to nejvíce vzrušující období roku, na které netrpělivě čekáme během dlouhých sychravých zimních večerů. Myslíme si, že ho dobře známe. Evropské jaro má přesto mnoho různých podob. Od jihu k severu Evropy je to úctyhodných 5000 kilometrů, klima a krajina se proto postupně mění. Také jaro má spoustu různých tváří. Seriál kráčí po stopách jara od nížin až na vrcholky hor, z vnitrozemí na pobřeží moří, zkrátka od nejteplejších jižních zemí až do chladnějších severských končin.
25. 5. 22.00 – Moderní zázraky: Největší katastrofy (1. díl)
Moderní svět stojí na moderních zázracích. Všechno od mrakodrapů přes cesty až po letecké cestování existuje díky nim. Ale co se stane, když se něco strašlivě pokazí? Dokumentární seriál Moderní zázraky: Největší katastrofy nahlíží do pozadí novinových titulků ve snaze zjistit, k čemu skutečně došlo během nejznámějších a největších katastrof. Co způsobilo zřícení dveří v Indianě a smrt sedmi lidí? Jak to, že zničehonic zmizela celá sbírka klasických vozů Corvetta? Proč se trup letadla rozerval uprostřed letu? Co stojí za kolapsem stadionu?
27. 5. 20.00 – Neuvěřitelné úlovky (Hledání zlatého pokladu)
Přidejte se k Bernardovi a Martinovi na cestách za dobrodružstvím a velkými rybami. Uvidíte, jak obyčejné dětské hrátky u vody můžou vést až k neuvěřitelnému úlovku barbela. Dozvíte se, že každý, ať už je mužem, nebo ženou, si může skvěle užít víkendové muškaření nebo sportovní rybolov a něco pořádného chytit. Zvlášť během tak úžasné sezony, jako je léto, kdy příroda pod vodní hladinou i okolo ní doslova ožívá před očima. Zatímco se Bernard a Martin vyhřívají na slunci, uloví velkého lína, sumce, perlína i těžko polapitelného karase.
28. 5. 20.00 – David Attenborough: Velký bariérový útes (1. díl)
David Attenborough se vrací na nejmagičtější místo na Zemi, kterým je Velký bariérový útes. V nejmodernější ponorce Triton se ponoří pod vlny a setká se s miniaturními zvířecími staviteli útesu, který se stal okouzlující podmořskou říší divů. Pak vystoupá do nebes, aby získal rozhled a úplný obrázek o jejich rozsáhlém projektu. Velký bariérový útes je ohromnou živoucí stavbou a zároveň domov tisíců živočišných i rostlinných druhů. David zjišťuje, že útes, který známe dnes, je mnohem mladší, než vědci odhadovali. Nakonec se dozvídá úplně nové informace: výzkum potvrdil, že obyvatelé útesu tvoří složité společenství zvířat spojené pozoruhodnými vzájemnými vztahy.
28. 5. 21.00 – Zvířecí stavitelé
Všichni potřebují místo k životu. Jenže některým to venku nestačí a hledají pohodlí. A tak využívají neobyčejně specializované schopnosti a dovednosti, aby si postavili perfektní domov. Ten má mnoho využití. Stává se skrýší před hladovými dravci, bezpečným prostředím pro vychovávání mláďat, spíží naplněnou zásobami i úkrytem před špatným počasím. Proto si svůj vlastní domov staví zvířata všech podob a velikostí. Mravenci si zřejmě troufají na zdaleka největší stavební projekty. Křečci a surikaty zase hloubí složitou síť podzemních tunelů. Ptáci takřka nemají mezi staviteli konkurenci. Ale je tu ještě jeden druh, který dokáže skvěle stavět. Jsme to my, lidé. Naučili jsme se to od zvířat?