5 manipulativních technik aneb metody práce dezinformačních webů

Mediální gramotnost

Je rozdíl mezi uměním číst, tedy znát jednotlivá písmena a složit z nich slova a věty, a pochopit smysl médii sdělovaného textu. Mediální gramotnost je schopnost vyhledávat, analyzovat, objektivně hodnotit a dál předávat informace a sdělení z médií (televize, rozhlas, noviny, internet). Jakkoli se zdá, že je mediální gramotnost nutnou výbavou člověka žijícího v 21. století, poslední výzkum ukázal, že u středoškoláků je tato schopnost žalostně nízká. Průzkum agentury STEM z roku 2016 udává, že dezinformačním webům věří čtvrtina české populace, a to včetně českých zákonodárců. Typickým příkladem je případ senátora Doubravy, který šířil tuto zprávu: „Tak už nám berou i mateřský jazyk a my si to necháme líbit?! Čeká češtinu revoluce? EU chce zrušit písmeno Ř! Prý kvůli zjednodušení… Nad Ř se smráká…“ Na tomto jednoduchém příkladu lze ukázat, jak málo stačí, aby se ve společnosti zaselo další semínko pochybností o tom, že se „zlá EU“ nerozpakuje sáhnout na tak posvátnou věc, jako je mateřština. Doubrava to ve svém prohlášení tvrdí jako jasný fakt bez jakýchkoli pochyb. Co na tom, že se jedná o hoax a absolutní nesmysl?

Podobných informací chrlí továrny na lži stovky denně, přičemž čím dál více jde o krátké posty na sociálních sítí, které se dál virálně šíří. Mediálně negramotný čtenář pak získá pocit, že se vlastně ničemu nedá věřit.

Vysoká škola proti vysoké škole života, kavárna proti hospodě

I v minulém století byla společnost polarizována, zejména v „jednoduché“ rovině Východ – Západ, což kopírovalo rozdělení světa v rámci studené války, v případě obyvatel Československa šla linie na ose komunisté (podporovatelé režimu) – disidenti (odpůrci). Do druhé skupiny spadali i lidé, kteří v disentu aktivně vůbec nemuseli působit, stačilo, aby jejich předci v minulosti měli polnosti (kulaci), někdo dezertoval nebo se jen na nevhodném místě nevhodně vyjádřil. Aktuálně je ona polarita dezinformačními, což z principu znamená neveřejnoprávními weby aktivně podporovaná i za pomoci zcela vymyšlených zpráv. Zatímco v minulosti to byl komunista/disident, dnes je to havloid, sluníčkář, pražská kavárna a v poslední době neziskovky, proti rasistům, náckům, xenofobům, absolventům „vysoké školy života“… Zejména pojem „pražská kavárna“ se ukázal extrémně chytrým a životaschopným tahem majícím se vymezit proti „Pražákům“ posedávajícím a filozofujícím po kavárnách, zatímco dělný lid mimopražský musí makat. Takové je podprahové sdělení, které se uchytilo a stále polarizuje společnost. Čím dál více se v diskuzích klade důraz nikoliv na vzdělání, vědomosti a umění spojovat věci do souvislostí, ale na „vysokou školu života“, ať už to znamená cokoliv. Zpochybnit či dehonestovat byť i jen domnělého protivníka lze vždycky. Bizarní případ se objevil i na profilu Prima ZOOM, kde jeden z diskutujících tvrdil, že USA mohou za to, že se v roce 1683 Turci dostali až k Vídni bez ohledu na fakt, že USA vznikly až roku 1776.

Kdo se bojí, nechá se ovládat

Dovolme si jeden příklad za všechny. Dezinformační server Parlamentní listy má svou mediální politiku postavenou právě na vyhrocování konfliktů. Veřejnoprávní médium by si nikdy nemohlo dovolit takovýto titulek: „Klára Samková: Vy umělci a vzdělanci, i kdyby Zeman poblil korunovační klenoty, bude to menší škoda než to, co pácháte vy!“ Úkolem veřejnoprávních médií je informovat, zatímco úkolem dezinformačních webů, kterých je v Česku několik desítek, je rozdmýchávat vášně a rozmělňovat pravdu nejčastěji ve prospěch Ruska, o kterém ještě bude řeč. Mantra „psali to na internetu“ je stejně pochybná jako v minulosti „psali to v novinách“. Studie Analýza manipulativních technik na vybraných českých serverech ukazuje přehled technik, které sledované servery (parlamentnilisty.cz, ac24.cz, svetkolemnas.info a cz.sputniknews.com.) používaly ve svých materiálech. Zmiňované Parlamentní listy se v otázkách zahraničního zpravodajství uchylovaly ve více než polovině případů ke svalování viny, tedy k emotivně zabarvenému zpravodajství. Ne každý mediálně gramotný čtenář rozezná všechny manipulativní techniky, mezi které mimo jiné patří fabulace, nálepkování, názor autora ve zpravodajství, démonizace, manipulativní obrazový doprovod či apel na strach. A zejména strach se ukázal v otázce migrantů jako silný nástroj. „My, malý evropský národ mírumilovných zahrádkářů, chovatelů slepic a králíků, jsme se díky ruské propagandě proměnili v panikařící šílence, kteří si budou kupovat pistole a střílet po všem, co vypadá opáleně a pohybuje se okolo naší hrušně,“ píše Alvarová, která se v knize přiznává, že zvládá metody manipulace. „Věřte mi, já se tím živím,“ napsala a není důvod jí nevěřit.

Komu ku prospěchu

Logicky se nabízí otázka, komu neustále sílící polarizace a cílené manipulace české společnosti slouží. Nejčastěji jsou citovány ruské politické zájmy, neboť v nedávné historii Československo spadalo pod sféru sovětského vlivu. Jsme ideálním terčem, neboť patříme svým členstvím v Evropské unii a NATO do západního, demokraticky smýšlejícího okruhu a narušování či zpochybňování naší myšlenkové homogenity hraje do karet Ruska. Zároveň zejména starší generace má v paměti osvobození Československa Rudou armádou a mnozí z nich byli tu více, tu méně aktivními členy KSČ, což znamenalo tu větší, tu menší příklon ke komunistickému vidění světa. Toho všeho využívají v médiích popisované ruské trollí farmy chrlící zprávy a posty v předem nadiktované normě s jediným cílem. Znevěrohodnit demokratické principy, znevažovat přirozené hodnoty a znejistět čtenáře. Co když je skutečně pravda na východě? Opět už zuří „studená“, lépe řečeno hybridní, válka, ovšem vedená skrze emoce a facebookové profily čtenářů. Pravda neexistuje a všechno je možné. Nicméně titulek slibuje konkrétní metody, takže pusťme se do nich.

1. Zpochybnění

Jedna plus jedna rovná se dvě. Tuhle matematickou pravdu zpochybní asi málokdo. Jenže pokud je cílem, lidově řečeno, udělat z vás hlupáka, tak dotyčný na vás agresivně nastoupí. „To je jen tvoje pravda. V mojí pravdě je jedna plus jedna je deset a ty jsi hlupák, protože neovládáš dvojkovou soustavu.“ Lež není alternativní pravda, stejně tak jako špína není alternativní čistota. Kouření škodí zdraví, ale „alternativní pravda“ tvrdí, že studie nic takového nedokazují. Ano – některé, zejména ty, které platil tabákový průmysl, ne. Zastánci někdy absurdních konspirací, od té, že Američané na Měsíci nebyli a Země je placatá až po tu, že svět je ovládán Anděly světla nebo zlovolnými Ještírky, si najdou sebeabsurdnější argument pro podporu své teorie. Pochybovat není trestné a Elvis žije.

2. Medová past

Půvabný termín honitrapky použila Alexandra Alvarová ve své knize Průmysl lži, přičemž narážela na starou, nicméně funkční lest všech výzvědných služeb od americké CIA přes izraelský Mossad až po východoněmeckou Stasi a sovětskou KGB. Nasazování půvabných žen a atraktivních mužů ke kompromitaci cílových osob. Slovo honitrapka vychází z anglického honey (med, ale taky zlatíčko, miláček) a trap, tedy past. Podobný trik nalákání „cílové“ osoby se dnes používá i ve světě sociálních sítí. Když zničehonic osloví mužského uživatele Facebooku půvabná, často prsatá fotografie slečny se žádostí o přátelství, je to divné. Až následně začne stáčet hovor a diskuzi směrem politickým otázkám a podsouvat „alternativní pravdy“ podle zaměření cílové osoby, je jasné, že jde o cílenou práci. Jinde začne diskutovat na serveru sdružující matky malých dětí a čas od času hodí hlášku: „Holky, taky se bojíte, co bude, až nás ti černí převálcují?“ Jde jen o malé semínko, které může vyklíčit ve velkou pochybnost a hlas ve volbách pro extrémistickou stranu. A to v důsledku znamená další polarizaci společnosti.

3. Opakování

Tak dlouho se českým mediální prostorem šířily zprávy o množství nebezpečných uprchlíků v Česku, až jim lidé začali věřit a přeposílat si varování. Podle údajů cizinecké policie jde v roce 2017 o 172 osob, které byly zadrženy. Nejčastěji šlo o občany Afghánistánu, Sýrie a Iráku cestující z Rakouska přes ČR do Německa, což znamená, že se u nás nechtěli natrvalo usídlit. Přesto dezinformátoři psali o „hordách“.

4. Dehonestace vzdělání

Vzdělaný člověk je přemýšlivý, ten méně vzdělaný si je v názorech jistý a v rámci Dunning Krugerova efektu šíří své pravdy dál. Zmiňovaný efekt dokazuje, že čím méně člověk o dané problematice ví, tím je sebejistější. A ukřičení užiteční idioti nejenže inteligentní a přemýšlivé lidi přečíslí, ale i překřičí. Této problematice jsme věnovali samostatný článek. Ignorance a nedostatek vzdělání je živnou půdou pro extrémní, zjednodušující názory a jejich často vulgární prosazování. Zároveň s tím jde ruku v ruce dehonestace osobnostní a znevěrohodňování vzdělání jako takového. Věta „Bůh ví, jak jsi tu školu udělal,“ se dá dále znevěrohodnit s dodatkem, že „víme přece, jak to chodilo na plzeňských právech“.

5. Dezinformace

Jakkoliv tento termín zní jako ze špionážních románů, tak jde o stále účinnou metodu, jak znevěrohodnit skutečnost. Fakt, že dezinformace používají tajné služby neustále, nijak neumenšuje jejich význam v hybridní válce probíhající v mediálním prostoru. Vzpomínáte na údajnou smrt studenta Martina Šmída na demonstraci 17. listopadu 1989? Toho měl podle jeho vlastních slov sehrát důstojník StB, agent Ludvík Zifčák. Drobné i naprosto zásadní dezinformace jsou nám servírovány dnes a denně. Stačí si jen vzpomenout, jak širokou paletu "informací" začaly chrlit prorusky orientované servery, když se začalo vyšetřovat sestřelení malajského letadla nad Ukrajinou. Mezinárodní vyšetřování posléze ukázalo prstem na viníka – ruské vojenské síly. Odpalovací zařízení patřilo ruské armádě, konkrétně 53. brigádě ruské protivzdušné obrany, odkud bylo do Ukrajiny přivezeno.

Dosah manipulativních, zkreslených či zcela lživých zpráv na sociálních sítích může během minut nabrat neuvěřitelných rozměrů. Tisíce lidí sdílelo poplašnou a lživou zprávu Jany Levové o tom, že viděla „uprchlíky“, kteří se rozutekli do lesa. Zpráva měla takový dopad, že se k ní vyjadřovali jak poslanci, tak policie, která jasně lež místopředsedkyně SPD vyvrátila následujícím popisem šetření: V úterý 24. 5. 2016 v 9.52 byla oznámena dopravní nehoda u obce Kyšice na Plzeňsku, při které došlo ke střetu autobusu meziměstské dopravy s osobním vozidlem.

Na místo byla přivolána hlídka policie, která dopravní nehodu šetřila. Osoby, které autobusem cestovaly, jej po nehodě opustily a pokračovaly ve své cestě dle vlastního uvážení. Událost popsaná v příspěvku je naprosto překroucená a informace v něm uvedené se nezakládají na pravdě. V autobuse cestovali běžní cestující a zcela vylučuji, že došlo k útěku běženců, neboť se žádní na místě nenacházeli.“

„Není důležité, že se to nestalo, ale že se to mohlo stát,“ zní závěrečná věta ze skvělé české komedie Světáci. „Nikdo neví, co by se mohlo stát, kdyby…“ zněla častá věta ve zpravodajství TV NOVA mající za úkol vybudit představivost, dramatický akcent a… představy o něčem, co se nestalo. Jenže právě tím, co se nestalo, žije velká část české populace. Česko nepřijalo žádné migranty, a přesto se zvýšil počet žadatelů o zbrojní pas. Obecně v době, jež se začíná nazývat postfaktická, je problém v tom, že čtenář chce reagovat rychle a bez přemýšlení. A právě přemýšlet, vzdělávat se a být mediálně gramotní je teď potřeba více než kdy jindy. Skutečná džungle je nebezpečná jedincům, ta mediální celým národům.

Text: Topi Pigula