Záhadné samovznícení: když lidé sami od sebe chytnou jako pochodeň

Samovznícení Zdroj: Thinkstock

Je záhadné samovznícení opravdové, anebo jde jen o mýtus?

Člověk se sám bez jakýchkoliv příčin vznítí. Nikde kolem není ani stopy po ohni – ale přesto je jeho tělo ohořelé. Záhada, o níž víme už několik tisíciletí. Ale známe i její příčinu?

Zaznamenaných a doložených případů spontánního vzplanutí najdeme za posledních 300 let několik stovek. Všechny spojuje několik společných znaků:

Tělo je úplně nebo téměř úplně spálené. Nábytek ani další předměty v nejbližším okolí těla však neshoří – přestože jsou zřejmě vystavené velkému žáru. Poškození ohněm je omezené jen na tělo a oblečení uhořelého.
Nejohořelejší částí těla je prakticky vždy trup. Ostatní části těla jsou zasažené jen minimálně, například chodidla zůstávají ohněm téměř nedotčena.
Velmi často je více silně ohořelých míst – jako by vzplanutí mělo více center, která se však nedají odhalit.
Oběť je v době vypuknutí požáru sama a v době, kdy její tělo vzplane, je naživu. Nikdy takové vzplanutí nepřežije…

Zní to jako pořádná záhada. Ale právě proto, že se tento jev pohybuje na hraně mysteriózna, většina seriózních vědců se jím odmítá zabývat. Jeden z mála opravdu vědeckých výzkumů na toto téma proběhl roku 1984. Tehdy své síly spojili kriminalista a teoretik vědy. Společně studovali informace o naprosté většině zaznamenaných samovznícení v dějinách. Vzali si za úkol zjistit co nejvíc o všech případech ze 17.–20. století. A zjistili, že všechno je jinak.

Protože policejní a soudní zprávy o případech samovznícení hovoří zcela jinak než novinové články o nich. Zatímco v novinách se nejčastěji popisuje, jak záhadné bylo samovznícení, policejní protokoly hovoří o tom, že tělo bylo nalezeno u lampy, krbu nebo (u starších případů) lucerny. V novinách by s těmito detaily případ nevyzněl zdaleka tak mysteriózně…

Záhada se sype jak domeček z karet

Dvouletá studie pánů Nickella a Fischera také nalezla velmi silné spojení mezi případy samovznícení a opilostí. Nelze říci, že opilost byla vždy příčinou, ale korelace mezi těmito dvěma jevy byla až příliš silná. Současně výzkumníci popsali, jak došlo k ohoření „samovznícených“ těl. Stalo se to díky „svíčkovému efektu“, při němž tělo (a hlavně tuk na něm) funguje jako vosk a oblečení jako knot: člověk pak uhoří velice rychle a tah ohně nezapálí nic v okolí.

Studie nenalezla jednu společnou příčinu, která by vysvětlovala všechna spontánní vzplanutí, ale popsala jich rovnou několik desítek. Neopatrnost při zacházení s plamenem, nedostatečné zabezpečení bytu před ohněm, nepozornost spojená s konzumací alkoholu – a nejčastěji všechny společně.

Jasná vědecká data nemohou zabránit fanouškům konspiračních teorií a záhad vytvářet nové a nové teorie. A některé jsou velmi extrémní. Například roku 1995 vyšla v USA velmi prodávaná kniha Ablaze, kde se pro samovznícení objevila extrémní teorie. Vysvětluje ho pomocí doposud neznámé fyzikální částice jménem pyrotron. Ta může zapálit alkohol v lidském těle a pak dojde k miniaturnímu výbuchu, který člověka v okamžiku spálí. Ano, není nic jednoduššího a elegantnějšího, než přijít s novou fyzikální teorií…