Visuté zahrady Semiramidiny jsou největší záhadou sedmi divů světa. Nikdo neví, kde byly

Téměř všechno, co o této stavbě víme, pochází od historiků Strabóna a Diodóra Sicilského. Legendy sice mluví o tom, že je nechala postavit královna Semiramis, podle historiků to tak ale nebylo. Spíše se shodnou na tom, že je v 6. století před naším letopočtem nechal vybudovat král Novobabylónské říše Nabukadnezar II. Jeho cílem bylo demonstrovat, jak úžasnému impériu vládne, a zároveň potěšit manželku, která pocházela z Médie a stýskalo se jí po zeleni.

Příroda

Nejsmrtelnější houba světa vehnala několik říší do války. Rozeznat ji není snadné

Obří a důmyslně zavlažované

Na tom, jak zahrady vypadaly, se výše zmínění historici shodli jen z části. Podle Strabóna měly čtvercový půdorys a stály na obřích kvádrových sloupech uspořádaných do terasovité struktury. Důmyslná spirálová čerpadla byla prý schopná vodu z Eufratu dostat i do nejvyšších pater.

Diodóros Sicilský zase tvrdí, že šlo o plochu o rozměru 400 stop čtverečních, na jejímž vrcholu se nacházela stavba připomínající antická divadla. Vše prý chránily masivní hradby s cimbuřím.

Ze zahrad se ale nic nedochovalo. Nejblíže jejich objevu byl zřejmě německý archeolog Robert Koldewey, který na začátku 20. století v Babylónu narazil na podivuhodné klenby, které považoval za základy zahrad.

Masivní stěny podle něj architekti navrhli tak, aby unesly tíhu monumentální nástavby a studny, které objevil, zase naznačovaly existenci propracovaného systému zavlažování. Ten by dokázal udržovat bujnou vegetaci v suchém klimatu Mezopotámie. Později se ale ukázalo, že šlo spíš o skladovací prostory.

Historie

Opravdu Alexandrijskou knihovnu spálil Caesar? O statisíce vzácných svitků jsme možná přišli úplně jinak

Problém Babylónu

Podle britské historičky Stephanie Dalleyové nebyly zahrady v Babylónu, ale v Ninive, hlavním městě někdejší Asyrské říše. Zahrady měl podle ní postavit asyrský král Sancherib kolem roku 700 př. n. l. Jeho palác obsahoval rozlehlé zahrady s pokročilým zavlažováním, pravděpodobně využívajícím Archimedův šroub. Důvod, proč se Semiramidiny zahrady označují také jako babylonské, je podle ní jednoduchý: Ninive se kdysi nazývalo Nový Babylón.

Ačkoliv teorie o Ninive dává smysl, archeologické důkazy pro existenci zahrad zde chybějí taky. Legendární visuté zahrady tak stále zůstávají pouhou legendou.

Zdroj: National Geographic, Britannica, Discover.

Video, které jste mohli minout: Saddámův palác vznikal během krvavé války. Prohlédněte si honosný novodobý Babylón