Umí rostliny číst lidem myšlenky? Bláznivá teorie vznikla po experimentu s detektorem lži

Cleve Backster rozhodně nebyl žádný šílenec. Naopak, působil v americké CIA jako specialista na polygraf, tedy detektor lži, a vyšetřovatel. Jeho původní experiment neměl se čtením myšlenek nic společného. Zajímalo ho jen, za jak dlouho se do listů vysoké dracény dostane voda, kterou jí nalil do květináče. Lístek proto připojil k detektoru lži s tím, že změna ve vodivosti by se měla na polygrafu projevit. Křivka ale ukázala hodně podobné výsledky, které byl zvyklý vídat u lidí… a v té chvíli Backsterův experiment nabral jiný směr.

Příroda

Proč byste doma neměli zabíjet pavouky? Bude to pro vás těžké, ale vyslechněte si argumenty

Experimenty vědci nepřijali

Detektory lži fungují na jednoduchém principu. Pokud člověk cítí nějaké ohrožení nebo stres, projeví se to na jeho krevním tlaku, dýchání, srdečním pulsu atd. Všechno tohle a ještě víc polygrafy monitorují a jakýkoliv výkyv zachytí. Backstera proto nenapadlo nic lepšího, než rostlinu zkusit nějak ohrozit.

Nejdřív jí namáčel listy do vlažné kávy, což ji nechalo chladnou. Pak ho ale napadlo, že by její list mohl zkusit spálit. A v tu chvíli polygraf zaznamenal reakci. Backster přitom na pálení dracény skutečně jen pomyslel, nerealizoval ho, nevytáhl sirky, dokonce myšlenku ani nevyslovil nahlas. Jak v roce 1977 přiznal v rozhovoru s redaktorem Derrickem Jensenem, krátce po tomto incidentu se spojil hned s několika různými vědci z mnoha oborů, aby pochopil, co se přesně stalo. Nikdo mu ale nebyl schopný dát uspokojivou odpověď, a tak se pustil do dalších experimentů.

Čtěte také: Nejjedovatější rostliny v Česku vás zabijí i do hodiny. Stačí pár bobulí, na některé nesmíte ani sáhnout

Při Backsterových dalších pokusech rostliny údajně reagovaly na různé formy ohrožení. Dokonce i na smrt jiných organismů v jejich blízkosti. Známý je třeba pokus s krevetami, které Backster házel před svými rostlinami zaživa do horké vody. Přestože ovšem Backsterovy experimenty vzbudily značnou pozornost a byly populární v médiích, vědecká komunita je přijala s velkým skepticismem. Důvodem je i to, že je nikdo nedokázal zopakovat. Mnozí vědci zároveň poukazovali na to, že na své pokusy Backster neměl žádnou jednotnou metodologii a neprobíhaly v kontrolovaných podmínkách.

Příroda

Smrt už za 15 minut. Podívejte se, jak masožravá rostlina zpracuje svou kořist

Přesto ale Backsterova teorie získala příznivce a vznikla tak dá se říci paranormální odnož rostlinné fyziologie a její zastánci tvrdí, že rostliny jsou schopné prožívat strach a bolest a komunikovat s okolím na úrovni, která by mohla odpovídat extrasenzorickému vnímání.

Jako mimozemšťané

Rostliny samozřejmě postrádají nervový systém, což zpochybňuje možnost, že by mohly vnímat či reagovat na myšlenky či emoce podobně jako živočichové. To ale neznamená, že na své okolí nijak nereagují. Jak poznamenala například česká molekulární bioložka Fatima Cvrčková, rostliny jsou pro nás jako mimozemšťané. Mají sofistikované mechanismy pro vnímání a reakci na různé environmentální podněty, jako je světlo, gravitace nebo dotek. Zprostředkovávají je ovšem chemické a elektrické signály, které jsou naprosto odlišné od nervových systémů živočichů.

Zdroj: NY Times, The Sun Magazine, Lie Detector Test.

Video, které jste mohli minout: Souboj největších dinosaurů všech dob připomíná rvačku dvou žiraf. Podívejte se na video.