Před 77 lety byla přijata Charta OSN. Jak Organizace spojených národů vlastně funguje?

Dokument nazvaný Charta OSN byl přijat 26. června 1945 v San Franciscu na mezinárodní konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádáním, které se účastnilo 51 zakládajících států, včetně ČSR.

OSN sdružuje téměř všechny státy světa

OSN má v současnosti celkem 193 členských států. Svou činností navazuje na neúspěšnou Společnost národů, která nedokázala zabránit válečným konfliktům v druhé světové válce. Společnost národů formálně ukončila svou činnost v dubnu 1946.

Charta OSN má celkem 111 článků, které jsou dále rozděleny do devatenácti kapitol. Dokument obsahuje velmi přesně popsané cíle a zásady organizace, upravuje podmínky členství, popisuje význam a funkci jednotlivých orgánů a jejich pravomoci, zakotvuje činnosti OSN v oblasti mezinárodního práva a v neposlední řadě upravuje změny a ratifikaci Charty.

OSN byla založena 24. října 1945 v San Franciscu poté, co 51 zakládajících států, včetně ČSR, ratifikovalo Chartu přijatou 26. června 1945. Významnou roli při financování založení OSN sehrála rodina Davida Rockefellera, amerického podnikatele, který po vzoru svého otce uvolnil k tomuto účelu nemalé prostředky z tzv. Rockefellerových fondů. Organizaci OSN dále věnoval pozemky i finanční prostředky nutné pro stavbu ústřední budovy v New Yorku. První Valné shromáždění OSN se za účasti všech zakládajících států konalo 10. ledna 1946 v Londýně a jako hlavní cíl si vytyčilo zachování mezinárodního míru a podporu mezinárodní spolupráce. Členské země jsou si rovny. Mají své stálé zastoupení, tzv. mise, které sídlí především v New Yorku, ale také v Ženevě a ve Vídni. Každý stát má svého zástupce ve Valném shromáždění, který má k dispozici právě jeden hlas. Obecně diskutovanou otázkou je, zdali je OSN funkční, anebo je jen byrokratickou hydrou.

Orgány OSN

Sekretariát OSN, pro který pracuje více než 7 500 úředníků po celém světě, koordinuje činnost ostatních orgánů a poskytuje jim servis. Tento úřednický aparát řídí generální tajemník OSN jmenovaný Valným shromážděním na základě doporučení Rady bezpečnosti.

Výkonným orgánem je Rada bezpečnosti OSN, která má patnáct členů. Celkem pět z těchto členů označujeme jako „stálé členy“ a zbylých deset je voleno Valným shromážděním na dvouletá funkční období. Mezi stálé členy Rady bezpečnosti patří Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie. Česko bylo členem Rady bezpečnosti naposledy v letech 1994–1995.

Ekonomická a sociální rada OSN je dalším orgánem, který má celkem 54 členů volených na tříletá funkční období. Volební cyklus je nastavený tak, aby se každý rok vyměnila jen jedna třetina členů. Jednání ekonomické a sociální rady probíhá dvakrát ročně – jednou v New Yorku a jednou v Ženevě.

V Haagu sídlí Mezinárodní soudní dvůr, který má patnáct členů. Soudci jsou voleni Valným shromážděním a Radou bezpečnosti na devítiletá funkční období. Pro volbu soudců platí přísně stanovená pravidla s tím, že musí být zohledněna zásada zastoupení všech regionů světa a právních kultur. Soud je povinen se řídit statusem, který byl přijat společně s Chartou OSN. Pokud Mezinárodní soudní dvůr vydá rozhodnutí, je vždy závazné a definitivní.

Ocenění a kritika OSN

Radě bezpečnosti OSN je stále častěji vyčítáno, že se jedná o v podstatě prominentní klub pěti stálých členů s právem veta. A i když Charta OSN dává Radě legislativní, výkonnou a soudní pravomoc, přesto není OSN schopna zabránit válečným konfliktům a porušování lidských práv.