Před 157 lety byl spáchán atentát na Lincolna. Víte, co přesně se dělo před ním a po něm?

Abraham Lincoln – americká prezidentská jednička

Americká občanská válka po čtyřech letech skončila. V ulicích se slavilo a politické špičky začaly plánovat budoucnost Spojených států amerických. Po atentátu na prezidenta Abrahama Lincolna ale bujaré oslavy utichly. Dva dny po skončení americké občanské války, 11. dubna 1865, pronáší prezident Abraham Lincoln (1809–1865) z Bílého domu projev, během něhož prohlásil, že nadešel čas dát hlasovací práva některým Afroameričanům. Lincoln se během okamžiku stává prvním prezidentem USA, který něco podobného navrhuje, a o tom, že se za několik dní stane také prvním zavražděným prezidentem Spojených států, nemá zatím nikdo ani tušení.

Na trávníku před Bílým domem prezidentovu řeč s odporem poslouchá jeden z mnoha jižanských spiklenců a budoucí prezidentův vrah John Wilkes Booth (1838–1865). Ten se během Lincolnova projevu otáčí ke svému pobočníkovi a říká: „To znamená, že negři budou mít občanství. Tohle je poslední projev, který kdy udělá.“ Svá slova zatvrzelý rasista Booth skutečně dodrží a o tři dny později Lincolna chladnokrevně zavraždí…

Talentovaný herec a politický kritik

John Wilkes Booth se narodil do prominentní rodiny herců v roce 1838 ve státě Maryland. Byl pohledný a vynikal mimořádným hereckým talentem a rozsahem, díky němuž mohl hrát temné role padouchů, ale i „měkčí“ role typu Romea. Booth byl také zatvrzelým příznivcem Konfederace, tedy jižních států. Vzhledem k tomu, že se válka nevyvíjela pro Boothovu stranu dobře a její průběh se pomalu chýlil do své závěrečné fáze, on a šestice kumpánů zosnovali spiknutí vůči prezidentovi.

Plán byl jednoduchý; unést Abrahama Lincolna do jižanského Richmondu a provést výměnu za konfederační vězně. V den únosu se ale Lincoln na předpokládaném místě neobjevil. Plán byl nakonec zcela neutralizován, neboť o dva týdny později Richmond padl do rukou Unie. Mimo jiné Bootha trápily také ideologické rozdíly zahrnující emancipaci otroků, zavedení daně z příjmu a branná povinnost, které byly absolutně proti jeho politickému přesvědčení. Herec začal uvažovat o narukování do armády, kde by mohl své nenávistné postoje vůči Lincolnově politice uplatnit. Vojenské službě ale učinila přítrž jeho matka, která ve válce ztratila čtyři své děti a nechtěla přijít o další. John Booth matčiny prosby vyslyšel a válečného tažení se nikdy nezúčastnil, byť se později sám často označoval za zbabělce.

Tvrdohlavost stála Lincolna život

Ačkoli nebyly Abrahamu Lincolnovi návštěvy divadel bezpečnostními týmy doporučovány, Lincoln jejich rady ignoroval. To se mu nakonec stalo i osudným. John Wilkes Booth zjistil, že se prezident chystá navštívit Fordovo divadlo ve Washingtonu, D.C., čehož se rozhodl patřičně využít. Píše se 14. duben roku 1865 a budoucí vrah Booth přichází do divadla vyzbrojen nožem a pistolí Derringer kalibr 0.44. Vražednou zbraň si vrah vybírá z důvodu malé velikosti, díky níž ji lze snadno schovat v kapse. Kolem 22. hodiny večerní se Booth přesunuje k boxu, kde se nachází prezident Lincoln s manželkou Marií a mladým armádním důstojníkem Henrym Rathbonem, po jehož boku sedí Clara Harrisová, dcera senátora New Yorku.

Lincoln oplývá dobrou náladou a o své poslední hodince nemá ani tušení. O 15 minut později z lóže odchází znuděný bodyguard John Parker, který si zašel na drink do nedalekého baru. Této chvíle využívá John Wilkes Booth a vstupuje do těsné blízkosti Lincolna. Vrah namíří ústí jednoranné zbraně na zadní část hlavy prezidenta a stiskne spoušť. Obrovské drama si návštěvníci divadla nejprve spojují s hlavním programem, výkřiky první dámy je ale těchto mylných představ v momentu zbaví. Vrah skáče z lóže dolů tak nešťastně, že si po pádu zlomí nohu nad kotníkem. Během svého manévru stačí – podle některých svědků – ještě prohlásit „Tak vždy tyranům“ („Sic culit tyrannis“), což bylo heslo odtrženců z jižanské Virginie. Někteří svědci vypověděli, že slyšeli „Jih bude žít“. Tak či onak, prezidentův vrah se zlomenou nohou z divadla utíká…

Ke smrtelně zraněnému Lincolnovi přispěchá jako první mladý lékař Charles Leale, který spatřil zhrouceného a ochrnutého prezidenta ve smrtelné agónii. Několik vojáků spěšně přeneslo polomrtvé prezidentovo tělo do domu přes ulici. Když na místo dorazil chirurg, nemohl nic dělat. Po boku umírajícího prezidenta stojí viceprezident Andrew Johnson, členové Lincolnova kabinetu a několik nejbližších přátel, než byl dne 15. dubna 1865 v 7.22 hodin prohlášen za mrtvého. Nářky šokované manželky linoucí se ze sousedního pokoje nebyly nic platné. Zprávy o prezidentově smrti se šířily rychle; již na konci dne visely vlajky na půl žerdi, obchody zely prázdnotou a lidé, kteří se jen několik krátkých dní radovali z konce krvavé a brutální občanské války, přestali slavit a začali znovu neradostně truchlit.

Předem připravený útěk

Zatímco Abraham Lincoln svůj boj o život prohrál, jeho vrah se nehodlá jen tak vzdát. Po atentátu skáče na osedlaného koně čekajícího v uličce za divadlem, se kterým tryskem pádí k mostu přes řeku Anacostia. Jeho plán zatím vychází, byť mohl být velice rychle zmařen. Zabijáka totiž znenadání zastavuje hlídkující skupinka vojáků, která se Bootha ptá, kam tak pozdě v noci jede. Bývalý herec a čerstvý vrah se ale nepoleká a ozbrojeným zvědavcům vysvětlí, že byl ve Washingtonu a jede do svého domu poblíž Beantownu. Vrahova vyřídilka hlídku přesvědčí. Později se setkává se svým pobočníkem Davidem Heroldem, s nímž se ukryje v nedalekém hostinci. Zde shromažďují zásoby a Booth se pokouší utopit pulzující bolest s lahví whisky.

Osudný den ale nastane 26. dubna, kdy vojáci z 16. newyorské kavalérie dorazí na farmu Garrett, kde se Booth a Herold skrývají. Zatímco Heroldovy nervy povolí a prchá ze stodoly s prohlášením o své nevinně, Booth všechny výzvy ignoruje. Kavalérie zapaluje slámu ve stodole a oheň se rychle šíří celou budovou. Booth začne nervózně popocházet, až je nakonec smrtelně postřelen. Vrah padá k zemi a ještě několik dní setrvává ve stavu mezi životem a smrtí, až konečně umírá. Po úspěšném pronásledování je tělo prezidentova vraha pohřbeno pod podlahu věznice ve Washingtonu, D.C., přičemž David Herold společně se třemi dalšími spiklenci předstoupí před soud, kde jsou všichni shledáni vinnými. Dne 7. července 1865 jsou všichni oběšeni, přičemž konečnému trestu neunikla ani majitelka hospody, kde Booth a Herold v prvních dnech útěku zastavili a nabrali zásoby.