Einsteina všichni milovali, i když mu nerozuměli. Připouštěl si jedinou velkou chybu

Sláva vědce málokdy přesáhne jeho vlastní obor. Fyzikovi Albertu Einsteinovi, který se narodil 14. března 1879 v bádensko-württemberském Ulmu, se to však bezpochyby podařilo. Autor slavné teorie relativity, který nechápal, jak je možné, ho mají všichni rádi, i když mu nikdo nerozumí, se stal jednou z ikon 20. století.

Čtěte také: Alkoholik Gottwald chtěl lidem kroutit krkem, kvůli chybě skončil ve společném hrobě

Vyčítal si jedinou chybu

První tři revoluční vědecké práce vytvořil Einstein již v „zázračném“ roce 1905, Nobelovu cenu za fyziku však získal až o 16 let později za vysvětlení takzvaného fotoelektrického jevu. Ve svém životě si vědec s pověstnou hřívou bílých vlasů připouštěl jedinou chybu – že podpořil a svými objevy umožnil vývoj jaderné bomby. Na jejím sestrojení se přímo nepodílel, o to větší však měl strach z jejích důsledků pro lidstvo.

Einstein, který tvrdil, že jen dvě věci jsou věčné, vesmír a lidská hloupost, byl velký humanista. Bojoval proti nacistické i komunistické diktatuře, mimo jiné protestoval proti procesu s Miladou Horákovou. Čechy a Prahu znal dobře z let 1911 až 1912, kdy zde poprvé získal titul řádného profesora teoretické fyziky.

Většinu svého života Einstein strávil v rodném Německu, odkud jej Hitlerův režim vyhnal do exilu v americkém Princetonu, kde působil až do své smrti 18. dubna 1955.

Zdroj: Encyclopedia Britannica

Ve středu ve 20:15 na Primě začíná 2. řada seriálu Einstein - Případy nesnesitelného génia.