Temná hmota na dosah. Rozluštíme jedno z největších tajemství vesmíru?

Naznačují to první výsledky experimentu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), které zpracovává mezinárodní tým Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) nedaleko švýcarské Ženevy. Nositel Nobelovy ceny za fyziku Samuel Ting, jenž v čele tohoto výzkumu v CERN stojí, očekává další důkazy v řádu měsíců.

Konečná identifikace složení temné hmoty fyzikům otevře vrátka k novým oblastem výzkumu a k novým teoriím o takzvaném mnohovesmíru, tedy o existenci paralelních vesmírů a dalších dimenzí. Zároveň pomůže lépe pochopit složení našeho vesmíru. Temná hmota je totiž považována za jednu z nejdůležitějších látek kosmu, neboť určuje pozici planet a hvězd.

Čtvrtina vesmíru jako hádanka

Odborníci tvrdí, že detektor kosmického záření Alpha Magnetic Spectrometer (AMS), který byl na ISS nainstalován v roce 2011, zjistil první náznaky temné hmoty. Ačkoli tato hmota tvoří zhruba čtvrtinu vesmíru, nebyla nikdy přímo pozorována a odborníci o ní vědí jen velmi málo.

Vědci v záznamech AMS objevili nárůst pozitronových částic, které mohly vzniknout rozpadem temné hmoty. "V nadcházejících měsících nám bude AMS schopen upřesnit, zda tyto pozitrony jsou signálem temné hmoty, nebo jsou jiného původu," řekl Ting.

Ting nevylučuje, že za zmíněným nárůstem hodnot mohou být pulsary – rotující neutronové hvězdy, které produkují elektromagnetické záření. Jeho kolegyně Pauline Gagnonová nicméně s odkazem na přesnost AMS považuje za možné, že již brzy se důkazy o temné hmotě potvrdí.

"Bylo by to báječné, něco jako objev zcela nového kontinentu. Otevřelo by to bránu do úplně nového světa," tvrdí Gagnonová.

Temná hmota, která obklopuje galaxie, je neviditelná, neboť neodráží světlo. Důkazy o její existenci vycházejí z gravitačních sil, kterými na planety a hvězdy působí. Spolu s temnou energií pak zaujímá odhadem 95 procent vesmíru. Dříve se tomuto spojení přisuzovalo o jeden procentní bod více.

Před týdnem Evropská kosmická agentura oznámila, že s pomocí svého kosmického dalekohledu Planck zjistila, že temná hmota tvoří až 26,8 procenta vesmíru. To je o čtyři procentní body více, než se dosud předpokládalo. Normální hmota, kterou mohou astronomové přímo či nepřímo pozorovat, zaujímá necelých pět procent vesmíru.

Detektivka stará 80 let

Ting označil temnou hmotu za "jedno z nejdůležitějších tajemství současné fyziky". Po důkazech pátrá nejen AMS, ale i laboratoře na povrchu Země a v podzemí. Fyzik Michael Turner z univerzity v Chicagu podle AP považuje hledání doposud tajemné hmoty za detektivní příběh, který po 80 letech pátrání spěje k závěru.

Od uvedení do provozu před dvěma lety zachytil AMS přes 30 miliard částic, z toho asi 400 000 pozitronů, uvedla DPA. Cena programu, která zahrnuje náklady na výrobu detektoru a jeho vynesení k ISS, se odhaduje až na dvě miliardy dolarů (přes 40 miliard korun).

ČTK