10. srpna 2022 06:00

Pozemské dny se záhadně prodlužují. Razantní změna má několik vysvětlení

Ačkoli žijeme v představě, že má den přesně 86 400 vteřin, realita je poněkud odlišná. Může za to rychlost rotace Země, která se mění. A ačkoli jsme nedávno zaznamenali historicky nejkratší den, z dlouhodobého hlediska se dny prodlužují. A vědci zatím netuší proč.

Vědci jsou schopní detailně zkoumat rotaci země a přesně měřit čas jen několik desítek let, podobné bádání je však pro naše každodenní fungování zcela zásadní. Přesným časem a rotací planety se totiž řídí celá řada lidských vymožeností. I proto vědci a technologické společnosti nervózně sledují, jak se rychlost otáčení Země kolem své osy mění a prodlužuje, případně zkracuje dny.

V červnu roku 2022 Země dokonce překonala rekord nejkratšího dne, když se stihla otočit o 1,59 milisekundy dříve, než uběhlo 24 hodin. Přesto vědci upozorňují, že od roku 2020 se rotace modré planety z dlouhodobého hlediska naopak zpomaluje, což vede k prodlužování dnů.

Změny rychlosti rotace

Když našemu planetárnímu domovu vládli dinosauři, naše dny byly o půl hodiny kratší, prodlužování dne pak má podle vědců i nadále trvat, a jednoho dne dokonce překonáme Mars s jeho 24 hodinami, 37 minutami a 22 vteřinami, které potřebuje na stoprocentní otočení kolem své osy. Některé ze sil, které rotaci Země ovlivňují, jsou nám dobře známé, například vliv Měsíce a s ním spojený odliv a příliv. Vědce aktuálně velmi znervózňuje, že nevědí, co v posledních dvou letech změnu způsobuje.

Profesor Matt King a Dr. Christopher Watson z University of Tasmania chování Země přirovnávají ke krasobruslařům, kteří se točí v piruetě rychleji, pokud si přiloží ruce k hrudníku a udrží tak hybnost. Země během své existence rovněž zažívá nejrůznější přesuny hmoty, které mají dopad i na její rotaci.

Nemusíme uvádět za příklad jen tání na konci doby ledové, které snížilo tlak na obou pólech a vedlo mimo jiné k vzestupu kontinentů. K přesunu hmoty dochází i skrze zemětřesení, která hmotu stěhují směrem k pólům a naopak, přičemž roli může sehrát i počasí. Velká bouře totiž může nahromadit velké množství vody okolo rovníku, což vede ke zpomalení rotace. A naopak sníh v horských oblastech ji urychlí, dokud neroztaje a voda nezteče do moře.

Přestupná sekunda zatím nehrozí

Ačkoli ale vědci tyto různé faktory zahrnují do svých úvah, zatím nepřišli na takové události, které by měly natolik významný vliv, který by změnu rychlosti jasně osvětlil. Bádání tedy budou zcela jistě i nadále pokračovat. Prozatím však podle vědců není ani v případě kratších dní, jako v případě letošního června, nutné použití takzvané přestupné sekundy, kdy je jedna vteřina ve 24 hodinách přeskočena. Právě to totiž znervózňuje technologické giganty, kteří se bojí narušení svých časových systémů a následných globálních chyb napříč elektronickými zařízeními po celé planetě.

Zdroj: SciTech Daily

Petr Semecký

Petr Semecký

redaktor FTV Prima, Prima ZOOM

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom