Proč je Mars červený? Nové vysvětlení mění náš pohled na rudou planetu
Pomineme-li Zemi, Mars je jednou z nejlépe zdokumentovaných planet naší soustavy. Stalo se tak přirozeně díky tomu, že od nás není příliš vzdálen a jsme k němu tudíž schopni vysílat nejrůznější sondy včetně těch, které přistávají na povrchu. Naše chápání toho, jak tato planeta získala svůj typický odstín, však může být chybné, což naznačuje tým z Brownovy univerzity. Cílem bádání bylo zjistit, jaký oxid železa dal Marsu oranžový či rudý nádech, a zdá se, že by to nakonec mohl být ferrihydrit.
Za dobu, po kterou astronomové studují Mars, jsme se v souvislosti s jeho výraznou barvou dozvěděli, že pochází z rezavých minerálů železa rozesetých v prachu obklopujícím celou planetu. V určitém okamžiku v historii Marsu tak mohlo železo vázané v horninách reagovat s vodou i kyslíkem ve vzduchu, podobně jako se tvoří rez zde na Zemi. Vzniklý oxid železitý se pak rozpadl na prach a vítr jej následně roznesl po celé planetě.
Který z oxidů železa?
Je však důležité podotknout, že oxidy železa se vyskytují v mnoha různých variantách, a proto astronomové již léta diskutují o přesném chemickém složení marťanského prachu. Dřívější studie, které vycházely jen z pozorování kosmických sond, nenašly žádné důkazy o přítomnosti vody v marťanském prachu, což vědce dovedlo k závěru, že tento konkrétní typ oxidu železa musí být minerál zvaný hematit.
Čtěte také: Gigantický obličej na Marsu byl velkou záhadou. Konspirační teorie si vyžádaly další podrobné fotky
Nová analýza kombinující pozorování kosmické sondy s některými nově vyvinutými laboratorními technikami však ukazuje, že oranžové barvě Marsu lépe odpovídá oxid železa obsahující vodu – známý jako ferrihydrit – a nikoli zmiňovaný hematit. Ferrihydrit se obvykle tvoří rychle v okolí chladné vody, což znamená, že pokud je z něj prach na Marsu skutečně složen, musel vzniknout v době, kdy měla planeta na svém povrchu... hádáte správně... vodu! „Zjistili jsme, že ferrihydrit smíchaný s čedičem nejlépe odpovídá minerálům, které na Marsu zaznamenaly kosmické sondy,“ uvedl Adomas Valantinas, spoluautor studie a postdoktorand na Brownově univerzitě.
Jedním z hlavních důsledků, pokud by byla tato hypotéza správná, by bylo mnohem dřívější zrezivění Marsu, než se dosud předpokládalo. To by rovněž znamenalo, že Mars mohl delší dobu vypadat úplně jinak a hlavně – mohlo jít o obyvatelnou planetu i z našeho pohledu. Vědci však nechtějí činit ukvapené závěry a trpělivě čekají na to, až se vrátí na Zem sonda Perseverance. Původní cíl byl rok 2031, nakonec byl ale termín posunutý o dlouhých devět let, takže dřív než v roce 2040 vzorky povrchu Marsu mít vědci nebudou.
Zdroj: CNN, Brown University, Popular Science
Video, které jste mohli minout: Pád meteoritu zachytila kamera. Roztříštil se přímo u domu, jeho majitele se štěstím minul
Adam Vala
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
