Mise na Venuši už lidstvo nezkouší. Sondy tam přežily jen dvě hodiny

Země a Venuše jsou prakticky dvojčata. Mají podobnou velikost, hustotu i gravitaci. V celé naší galaxii se vědcům nepodařilo objevit planetu, která by byla natolik podobná Zemi. Přesto se oba světy ubírají zcela odlišnou cestou – zatímco na Zemi se vyvinuly nespočetné formy života, je Venuše doslova pekelnou planetou. Pod jejími oranžově-žlutými mraky z kyseliny sírové dosáhl skleníkový efekt apokalyptických rozměrů.

Povrch Venuše je s teplotou 454 °C mnohem teplejší, než je povrch Merkuru obíhajícího blíže ke Slunci, a olovo se tu roztaví stejně, jako se na Zemi rozpustí led. Přidejte k tomu neustále vanoucí větry o síle tajfunu a tlak na povrchu 90x větší než na Zemi a máte rázem několik pádných příčin, proč žádný z přístrojů, které kdy na Venuši přistály, nepracoval déle než 2 hodiny.

Prvenství Sovětů

Prvenství v pokusech přistát na Venuši má jednoznačně Sovětský svaz. První sondou, která dosáhla povrchu planety, byla Veněra 3. Ta ale na povrch v roce 1966 pouze dopadla. Část dalších sond, jež se pokoušely na Venuši přistát, rozdrtil atmosférický tlak ve výšce 28, 25 a nakonec i 11 kilometrů. První úspěšné přistání se tak podařilo až 15. prosince 1970 (Veněra 7) a poté v červenci 1972 (Veněra 8).

První snímky povrchu Venuše pořídila Veněra 9 teprve v roce 1975. Američané dostali na povrch Venuše sondu v roce 1978 v rámci projektu Pioneer Venus Multiprobe, kdy jedna ze tří vyslaných družic přežila sestup atmosférou a k překvapení NASA fungovala ještě 45 minut po přistání.

V letech 1978–1982 vyslali Sověti k povrchu Venuše dvě dvojice sond Veněra, všechny čtyři úspěšně přistály. Poslední dvojice, Veněra 13 a 14, pořídila v roce 1982 i barevné snímky Venuše. Veněra 13 pracovala 127 minut, Veněra 14 bohužel jen 57 minut. Bylo to naposledy, co se nějaký přístroj dostal na povrch této planety.

Kdy pošle NASA rover na Venuši?

Od posledního přistání na Venuši uplynulo už bezmála 40 let a štafetu chce tentokrát převzít NASA. V červenci 2020 vybrali její odborníci 15 vítězných návrhů na řešení mechanického pohybu budoucího roveru pro Venuši. Jde zatím jen o počáteční fázi vývoje vozítka, které by mělo na povrchu Venuše pracovat podstatně déle než pouhé dvě hodiny.

NASA má s pohyblivými sondami – rovery – bohaté zkušenosti získané průzkumem Marsu. Nejnovější rover Perseverance odstartoval k Marsu 30. července 2020 a k rudé planetě dorazí v únoru 2021. Podmínky na Marsu jsou ale podstatně příznivější a umožňují provozovat rovery v podstatě v řádu desítek let.

Otázkou zůstává, kdy se nová mise k Venuši uskuteční. Podle odborníků to nebude dřív než v roce 2027...