Jak dlouho existuje vesmír? Nejnovější studie zdvojnásobila jeho stáří

Podle nejpřesnějších odhadů je vesmír starý 13,7 miliard let. Tak dlouhou dobu si je ale velmi obtížné představit, protože kdyby byla celá historie ukotvena v jednom pozemském roce – s velkým třeskem jako největším novoročním ohňostrojem, který byl kdy odpálen –, Země by se objevila přibližně v polovině září. Co víc, celá zaznamenaná lidská historie by proběhla v posledních deseti sekundách 31. prosince, což vzhledem k množství událostí dějin stáří vesmíru jen umocňuje. Co kdyby ale byl celý prostor kolem nás ještě starší, než vědci pozorováním světla hvězd spočítali?

K tématu: Víte, jak je stará nejstarší galaxie ve vesmíru?

Podle studie vědců z University of Ottawa se skutečně zdá, že stáří vesmíru může být až dvojnásobné, než jsme si předtím mysleli, tedy přesněji kolem 26,7 miliard let. Rajendra Gupta, profesor fyziky na zmíněné univerzitě, do výpočtů zahrnuje teorii z roku 1929 od švýcarského astronoma Fritze Zwickyho. Tato teorie tvrdí, že se fotony „unavují“, když putují přes obrovské vzdálenosti, a během miliard let ztrácejí energii. Pokud se tedy stáří vesmíru počítá na základě tzv. rudého posuvu – prodloužení vlnové délky elektromagnetického záření hvězd, které vznikly pouhých několik set milionů let po velkém třesku – nemusí jít o konstantní veličinu.

Gupta ve své studii, kterou zveřejnil časopis Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, mluví o reinterpretaci rudého posuvu coby hybridního jevu spíše než efektu způsobeném pouze rozpínáním vesmíru. To by poté odpovídalo například pozorováním nejstarší známé hvězdy – trefně pojmenované Metuzalém – která se zdá být dosud nevysvětleným způsobem starší než celý vesmír. To je podle aktuálních teorií nemožné, takže se buďto jedná o chybu, nebo vědci narážejí právě na zmíněnou úvahu o mnohem větším stáří vesmíru. Nová data z vesmírného dalekohledu Jamese Webba ale odhalila i další anomálie, například minimálně šest galaxií příliš masivních na to, aby se za přidělený čas existence vesmíru stihly zformovat.

I to by v důsledku mohlo naznačovat, že je vesmír zkrátka starší, což by nakonec odpovídalo i dřívějším revizím těchto úvah a měření. Už ve 20. letech minulého století Edwin Hubble uvažoval o pouhých 2 miliardách let stáří, pak se ale výpočty vědců zpřesnily a není důvod, aby k tomu nedocházelo i nadále.

Zdroj: Popular Mechanics, Royal Astronomical Society