Dobývání Marsu pokračuje. Další sonda přistává

Od sondy ExoMars se v pondělí podle plánu oddělil sestupný modul Schiaparelli, který by měl dnes přistát na Marsu. Informovala o tom Evropská kosmická agentura (ESA). Společná evropsko-ruská mise je poprvé zaměřena nejen na průzkum Marsu, ale přímo na hledání případných stop života na jeho povrchu.

Fotograf Marsu

Schiaparelli pořídí na povrchu Marsu fotografie a provede určitá vědecká měření. Jeho hlavním účelem je ale otestovat technologie pro budoucí vyslání robotického vozítka na Mars. Mateřská sonda zůstane na oběžné dráze Marsu a bude analyzovat plyny v atmosféře, napsala agentura AP.

Modul Schiaparelli vážící 577 kilogramů se od mateřské sondy s označením Trace Gas Orbiter (TGO) oddělil v 16:42 SELČ. Po sedmiměsíčním letu ze Země tak zahájil třídenní sestup k povrchu Marsu. ESA zpočátku hlásila problémy s příjmem telemetrických údajů. Později nicméně uvedla, že tyto údaje přicházejí a potvrzují, že modul směřuje k Marsu.

Napoprvé to nevyšlo

Schiaparelli představuje teprve druhý evropský pokus o přistání na Marsu, předcházel mu neúspěch sondy Beagle 2 v roce 2003. Přistání na Marsu je obtížnou operací, která působila potíže také americkému Národnímu úřadu pro letectví a vesmír (NASA). USA nyní mají na povrch Marsu dvě vozítka s názvy Curiosity a Opportunity, napsala agentura Reuters.

Vyslání evropského robotického vozítka na Mars bude součástí druhé fáze projektu ExoMars plánované na rok 2020. Vozítko má s pomocí dvoumetrového vrtného modulu pátrat v podloží po stopách života a analyzovat povrch Marsu.

Předpokládá se, že ESA na projekt ExoMars včetně jeho druhé fáze vynaloží kolem 1,3 miliardy eur (zhruba 35 miliard Kč). Na projekt by navíc měla finančně přispět také ruská strana.

Není bez zajímavosti, že jménem Schiaparelli se pyšnil jak italský astronom Giovanni Schiaparelli (14. března 1835 – 4. července 1910), tak italská oděvní návrhářka Elsa Schiaparelli (10. září 1890, Řím – 13. listopadu 1973, Paříž)

ČTK