23. února 2024 14:05

Co v noci přistálo na Měsíci? Americký modul má velmi kuriózní náklad

Odysseus po přistání na Měsíci začal vysílat

Nekonečných 15 minut děsivého ticha bylo nakonec nejvyšší cenou, kterou museli operátoři mise IM-1 mířící k povrchu Měsíce zaplatit. Poté se modul Odysseus ohlásil a začal vysílat slabý signál. Ať už byla jeho kondice jakákoliv, bylo všem jasné, že se měkké přistání v noci na pátek 23. února 2024 podařilo.

Protože Měsíc nemá atmosféru v pozemském slova smyslu, není možné při přistání na jeho povrchu použít padák jako třeba na Marsu, ani využít vztlaku jako v případě raketoplánů při jejich návratu na Zemi. Dvoutunový modul Odysseus se tak při klesání z oběžné dráhy ve výšce 100 kilometrů nad povrchem Měsíce a postupném snižování rychlosti z 1800 m/s na nulu musel spoléhat na svůj hlavní motor.

Mohlo by vás zajímat: Raketa mise Artemis 1 odstartovala návrat lidí na Měsíc. Kdy na něj skutečně znovu šlápnou?

Ten je umístěn na spodku čtyři metry vysokého modulu připomínajícího přerostlou šestibokou telefonní budku stojící na šesti přistávacích nohách. Motor dokáže vyvinout tah 3100 N, přičemž spaluje kapalný metan okysličovaný rovněž zkapalněným kyslíkem. Jde o první použití tohoto typu paliva ve vesmíru. Poslední zážeh motoru před přistáním trval 11 minut a Odysseus s jeho pomocí měkce dosedl poblíž okraje kráteru Malapert A asi 300 kilometrů od jižního pólu Měsíce. Pokud by to bylo potřeba, dokáže se Odysseus znovu vznést a přesunout se na jiné místo.

Méně než poloviční šance na úspěch

Najít bezpečné místo k přistání na povrchu Měsíce totiž vůbec není snadné. Výběr vhodných míst je omezený množstvím kráterů a suťových polí a riziko kolize je do poslední chvíle extrémně vysoké. Přesvědčil se o tom i Neil Armstrong, když 20. července 1969 naváděl přistávací modul mise Apollo 11 nad Mořem klidu. Palubní počítač špatně určil výšku nad povrchem, takže se Armstrong musel chopit řízení. Po složitém manévrování a dosednutí v oblacích měsíčního prachu zbývalo v nádržích modulu palivo už jen na 20 sekund letu.

Přistání Odyssea (na povrch Měsíce dosedl v 0:23 SEČ) je tak malým technickým zázrakem. Reakce na povely vydávané z řídícího střediska se vracely na Zemi až po třech sekundách a modul proto musel při přistání postupovat podle naprogramovaného scénáře, přičemž úspěch nebyl v žádném případě dopředu zaručen.

V srpnu 2023 se poprvé po 47 letech pokusila na Měsíci přistát ruská automatická stanice Luna-25, roztříštila se ale o povrch stejně jako v květnu téhož roku japonský modul Hakuto-R. V roce 2018 potkal stejný osud izraelskou robotickou sondu Berešit. Naposledy se o lunární výsadek pokusila americká společnost Astrobotic Technology, její modul Peregrine ale v lednu 2024 kvůli úniku paliva shořel krátce po startu v zemské atmosféře. Ve skutečnosti v historii vesmírných letů více než polovina pokusů o měkké přistání na povrchu Měsíce skončila katastrofou.

Modul plný přístrojů i kuriozit

Odysseus je prvním z chystané série měsíčních přistávacích modulů Nova-C od společnosti Intuitive Machines sídlící v Texasu. Úkolem mise je prověřit možnost dopravy nákladu na povrch Měsíce pro potřeby mise Artemis, která vyvrcholí vybudováním stálé základny.

Během aktuální mise IM-1 dopravil Odysseus na povrch Měsíce kolem 100 kg nákladu, o který se podělilo šest komerčních projektů a šest experimentů NASA v hodnotě 11 milionů dolarů. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír během mise testuje přístroj pro přesnější určování rychlosti a výšky nad povrchem Měsíce (Navigation Doppler Lidar for Precise Velocity and Range Sensing, NDL), který v budoucnu usnadní přistání. Další zařízení pak zkoumá vliv spalin z motoru na měsíční prach a horniny.

Přečtěte si také: Úspěšná mise. Odysseus po přistání na Měsíci začal vysílat, modul dosáhl i jednoho prvenství

Ze soukromé sféry stojí za zmínku testování speciální izolační tkaniny od výrobce sportovní výbavy Columbia Sportswear, která by v budoucnu mohla chránit panely a nádrže přistávacích modulů před extrémními teplotami vnějšího vesmíru. Na Měsíc se dostal i umělecký artefakt tvořený 125 miniaturními ocelovými kuličkami znázorňujícími jednotlivé fáze Měsíce nebo časová schránka obsahující část vědění celého lidstva vyleptaného do záznamového média z čistého niklu.

Zdroj: CNN, NASA, Space.com

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom