Čínská sonda Čchang-e 4 přistála na odvrácené straně Měsíce

Čínská televize oznámila, že aparát pojmenovaný podle měsíční bohyně z čínské mytologie se dotkl povrchu Měsíce v 10:26 pekingského času (03:26 SEČ). Sonda Čchang-e 4 s robotickým vozítkem dosedla v Aitkenově pánvi u lunárního jižního pólu. Zařízení již vyslalo první fotografie povrchu, které zveřejnila čínská státní média.

Vzhledem k tomu, že se sonda nachází na straně Měsíce, která je trvale odvrácena od Země, není přímá komunikace s pozemským řídícím střediskem možná. Spojení udržuje satelit, který Čína již v květnu vyslala na oběžnou dráhu kolem takzvaného libračního centra L2 (Lagrangeův bod L2) v soustavě Země-Měsíc. Librace je označením pro kývavý pohyb Měsíce vůči pozorovateli ze Země, který díky tomu může spatřit zhruba devět procent povrchu odvrácené části Měsíce.

Dosavadní mise směřující k přírodnímu satelitu Země přistály všechny na přivrácené straně Měsíce; odvrácená část je sice známá ze snímků, zblízka je ale neprobádaná. "Je to poprvé, co se Čína pokusila o něco, o co se jiné vesmírné velmoci nepokusily," řekl zpravodajskému serveru BBC News astronom Jie Čchüan-č' působící na Kalifornském technologickém institutu.

Na palubě sondy jsou přístroje ke geologickému průzkumu odvrácené strany Měsíce, která je oproti té druhé více hornatá, zvlněná a posetá krátery, a k biologickým experimentům. Sonda Čchang-e 4 má za cíl probádat Von Karmánův kráter, který se nachází v Aitkenově pánvi, jež podle předpokladu vědců vznikla při dopadu velkého tělesa v rané době měsíčních dějin.

O tomto místě se vědci snaží již dlouho získat více informací. "Tato obří struktura (Aitkenova pánev) má průměr přes 2500 kilometrů a hloubku 13 km. Jedná se o jeden z největších impaktních kráterů v celé sluneční soustavě a o největší, nejhlubší a nejstarší pánev na Měsíci," řekl BBC Andrew Coates, profesor fyziky z Mullardovy vesmírné laboratoře londýnské univerzity UCL.

Na palubě sondy, která odstartovala z kosmodromu Si-čchang 7. prosince, jsou také brambory a semena plevelné rostliny zvané huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), kterou vědci vzhledem k její nenáročnosti a krátké generační době používají jako modelový organismus. Číňané chtějí zjistit, zda je možné pěstovat rostliny v uzavřeném prostředí v podmínkách nízké gravitace. K biologickým experimentům dopravila sonda na Měsíc také vajíčka bource morušového.

Spojené státy na Měsíc v letech 1969 až 1972 vyslaly dvanáct astronautů. V roce 1976 na Měsíci přistála sovětská sonda Luna 24 a o 37 let později pak čínská Čchang-e 3.

Zatímco ostatní státy své rozpočty na vesmírné programy spíše seškrtávají, Čína má v kosmu ambiciózní plány. Chystá se vybudovat vlastní vesmírnou stanici a dál bádat na Měsíci. Po přistání na jeho odvrácené straně bude možná už příští rok zahájena mise, jejímž cílem bude dopravit na Zemi měsíční horniny. Podle stávajících plánů má v roce 2030 na Měsíci přistát první Číňan.

ČTK