Čeljabinský meteorit rok poté: Jsme připravení na něco podobného?

Meteor nad Čeljabinskem Zdroj: Youtube Capture

V sobotu 15. února 2013 pohled celého světa zamířil do Čeljabinsku...

Exploze meteoritu, který loni 15. února dopadl v okolí ruského Čeljabinsku, uvolnila nejméně třicetkrát větší energii než výbuch atomové bomby nad Hirošimou v roce 1945. Její síla dosáhla 500 kilotun trinitrotoluenu, v Hirošimě to bylo asi 15 kilotun TNT.

Čeljabinský meteorit, který vážil při vstupu do atmosféry nad jižním Uralem na 12 000 tun a průměr měl 20 metrů, byl největším zaznamenaným objektem, který zasáhl Zemi od tunguzského meteoritu v červnu 1908 (ten měřil prý až 60 metrů). Síla jeho exploze byla ale asi padesátkrát slabší než v případě tunguzského meteoritu, která je odhadována na 15 až 20 megatun TNT.

Čeljabinský meteorit (podle některých názorů to ale byla kvůli velikosti planetka) padal rychlostí 19 km/s (asi 67 000 km/h), tedy zhruba šedesátkrát rychleji než zvuk. Při rozpadu ve výšce asi 30–40 kilometrů nad zemí zářil meteorit krátkou chvíli dokonce více než Slunce. Meteorit se podle následného měření věkem téměř shoduje se stářím sluneční soustavy – má 4,56 miliardy let.

Při pádu meteoritu (největší z jeho částí dopadla do jezera Čebarkul) se zranilo na 1500 lidí, většina z nich utrpěla řezné rány, když silná tlaková vlna, která v oblasti kolem milionového Čeljabinsku poničila na 7000 budov, rozbila okna v rozsáhlé oblasti. Úřady odhadly způsobené škody na miliardu rublů (přes 630 milionů korun).

Češi jsou nejlepší!

Velký úspěch se přitom podařil českým odborníkům: jako první tým na světě přesně spočítali dráhu a strukturu meteoritu.

Meteorit s největší pravděpodobností pocházel z planetky 86039, která měří 2,2 kilometru. Výpočet českého týmu pod vedením astronoma Jiřího Borovičky z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově uvedl, že pozorovaná dráha meteoritu se sklonem 17 stupňů byla dlouhá 272 kilometrů a že těleso bylo poprvé zachyceno ve výšce 95 kilometrů nad zemským povrchem. O osm sekund později se ve výšce 45 km začal meteorit rozpadat, čímž se výrazně zvýšila plocha vystavená atmosféře, takže odpařování narostlo a objekt byl na krátkou dobu jasnější než Slunce.

Ve spolupráci s kolegy z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR a z univerzity v kanadském Ontariu zjistil, že ve výšce 30 kilometrů skončila první fáze rozpadu a 95 procent původního tělesa se do té doby přeměnilo na prach. Dál letělo zhruba 20 kusů o rozměru od jednoho do tří metrů.

Největší úlomek meteoritu o váze asi 570 kilogramů, který dopadl do zamrzlého jezera Čebarkul (a vytvořil zde kráter o průměru osm metrů), se podařilo vylovit loni v polovině října ruským vědcům ze dna jezera. Údajně je to jeden z deseti největších nalezených úlomků nebeských těles spadlých na Zem. Malé meteority byly rozprostřeny v pásu několik kilometrů širokém a až 30 kilometrů dlouhém a začínajícím mezi městy Korkino a Jemanželinsk a pokračujícím směrem na západ.

Vědci z Astronomického ústavu vypočítali i dráhu tělesa ve sluneční soustavě. Zjistili, že nebyla ničím výjimečná. Meteorit se pohyboval po eliptické dráze s přísluním poblíž dráhy Venuše a odsluním v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Bylo též zjištěno, že meteorit se ve dnech před dopadem promítal na oblohu v blízkosti Slunce. Nebyl proto pozemskými přístroji pozorovatelný a nemohl proto být ani předem objeven.

ČTK