Velká zpráva o mladých Češích se dá shrnout slovy: jde to s nimi z kopce

Žena kouřící marihuanu

Mezi českými adolescenty roste spotřeba alkoholu a tabáku. Rizikové chování souvisí s osobnostními rysy.

Více než čtyři tisíce žáků šestých až devátých ročníků základních škol a nižších stupňů víceletých gymnázií z celé republiky se během školního roku 2013/2014 podrobilo dotazníkovému šetření, zaměřenému na osobnostní rysy související s rizikovým chováním adolescentů. Výstupy šetření přinášejí exkluzivní a zčásti i varovné informace o některých charakteristikách této části populace.

„Zjistili jsme, že tři procenta sledované populace, tedy žáků ve věku 11–15 let, jsou závislá na tabáku. Vykouří pět a více cigaret denně. U čtrnáctiletých je to dokonce pět procent. Varující je také zjištění, že čtyři procenta žáků sledované populace ve věku 11–15 let bylo za posledních třicet dnů opilých, mělo problémy s chůzí, mluvením, zvracelo nebo prošlo krátkodobou amnézií. Při přepočtu na celou populaci se tak jedná asi o 14 tisíc žáků a žákyň, kteří jsou každý měsíc opilí,“ shrnul za autory výzkumného projektu Martin Dolejš z Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Je přesvědčen, že výsledky výzkumu ukazují pouze dolní hranici skutečného stavu.

Marihuana je už úplně normální

Výzkumný projekt Analýza psychodiagnostických nástrojů identifikujících osobnostní rysy související s rizikovým chováním adolescentů, kterou psychologové z Univerzity Palackého nedávno publikovali, upozorňuje i na časté kouření marihuany patnáctiletých, zesměšňování či ubližování prostřednictvím sociálních sítí, blogů a jiných on-line prostředků. Závažné se psychologům jeví také procento těch, kteří holdují poškozování cizího majetku. Provinilo se jím 15 procent respondentů, problémy s policií pak potvrdilo sedm procent respondentů. Jedna čtvrtina adolescentů si během svého života také záměrně ublížila. Statistiky ukazují, že v obecném měřítku je rizikovější populace na základních školách než na víceletých gymnáziích.

„Mezi dívkami a chlapci jsme nenašli rozdíly v šikaně. Ukázalo se, že více závislostními typy jsou v současné době dívky, chlapci naopak inklinují k delikventnímu chování,“ doplnil psycholog Dolejš.

Osobnostní rysy jako předpoklad rizikového chování

Olomoučtí psychologové se během šetření věnovali také vrozeným, osobnostním rysům, které charakterizují adolescentní populaci, tedy impulzivitě, úzkostnosti, nadšenosti, rozvážnosti a jejich souvislosti s rizikovým chováním.

„Ověřili jsme si tak, že například impulzivita hraje v rizikovém chování důležitou roli. Kdybych u žáka čtvrté, ale i šesté třídy šetřením zjistil, že je nadprůměrně impulzivní, existuje předpoklad, že tento žák bude mít v budoucnu problém s rizikovým chováním,“ vysvětlil Dolejš. Zdůraznil přitom, že podstatný je na tom především ten fakt, že už ve čtvrté třídě má pedagog možnost s takovým výstupem výzkumu pracovat. Včasná identifikace problémových žáků je podle něj zásadní.

„Když se s touto informací začne pracovat o několik let později, může být pozdě,“ dodal Dolejš. Společně s ním testovali respondenty sadou pěti dotazníků i kolegové z katedry Ondřej Skopal, Jaroslava Suchá a Lucie Vavrysová.

Rozdíl mezi Českem a Slovenskem: šikana

Ve stejném čase provedli totožný výzkum také slovenští psychologové z Katedry pedagogické a školské psychológie Pedagogické fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře. Tamní studie vedené Michalem Čerešníkem se účastnilo 1704 žáků 5.–9. ročníků, což představuje 0,7 sledované populace. Průměrný věk žáků činil necelých 13 let. Čeští i slovenští žáci vyšli z testování v mnoha ohledech podobně.

„Ukázalo se, že se slovenští adolescenti stávají mnohem častěji obětí šikany než ti, kteří žijí v Česku. V tomto směru je slovenská populace rizikovější,“ zhodnotil Martin Dolejš slovenské výsledky.

Slovenští žáci a žákyně v porovnání s českými však naopak dosáhli vyššího skóre při testech školského sebehodnocení, jsou i více nadšení pro věc na rozdíl od českých dospívajících, u nichž testy prokázaly naopak větší úzkostnost a impulzivnost.

„Na základě výsledků výzkumu jsme k některým dotazníkům vytvořili potřebné populační normy. Výsledky našeho šetření jsme poskytli všem zúčastněným školám, mohou sloužit i preventistům, kteří s adolescenty pracují. Mohou se však stát i důležitým podkladem pro práci politiků,“ uzavřel Dolejš.