Ve vesmíru je desetkrát více galaxií, tvrdí britští astronomové
Kolik světů ještě čeká na objevení? Podle astronomů je to mnohem více, než by se zdálo. Vesmír i jeho objevování je skutečně nekonečné.
"Hvězdné nebe nad hlavou a mravní zákon ve mně," odpověděl prý slavný filosof 19. století Immanuel Kant na otázku, co ho nejvíc udivuje. Dnes by ho hvězdné nebe udivovalo ještě více. Další objevy a odhady astronomů ukazují na mnohem větší vesmírnou "nekonečnost". Ačkoli se tvrdilo, že Hubbleův teleskop dohlédne "až na konec vesmíru", je jasné, že šlo o hodně velkou nadsázku. Hvězdné nebe nad hlavou udivuje nejen svou obrovitostí.
Nekonečnost je větší, než se čekalo
Ve vesmíru je nejméně desetkrát více galaxií, než se dosud předpokládalo. Většinu z nich ale zatím lidstvo nevidí. Tvrdí to britští astronomové, kteří podle agentury DPA nově zkoumali záběry Hubbleova vesmírného teleskopu.
V 90. letech 20. století vědci za pomoci Hubbleova teleskopu odhadli počet galaxií v pozorovatelném vesmíru na přibližně 100 miliard. Skupina britských výzkumníků ale nyní toto číslo posunula na více než jeden bilion. Velkou část galaxií není prý nicméně možné současnými přístroji vidět.
"Kdo ví, jaké zajímavé věci najdeme, až objevíme tyto galaxie budoucími generacemi teleskopů?," řekl agentuře AP vedoucí týmu astrofyzik Christopher Conselice z univerzity v Nottinghamu.
Hubbleův teleskop nepřestává překvapovat
K překvapivému závěru došli astronomové na základě nové analýzy záběrů Hubbleova vesmírného teleskopu a dalších pozorování. Vědci své poznatky podrobně představí v jednom z příštích vydání odborného časopisu The Astrophysical Journal.
Hubbleův vesmírný teleskop vyrobily americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a Evropská vesmírná agentura (ESA). Dalekohled pracuje podle plánu od ledna 1994 a fungovat bude zřejmě ještě dalších několik let. Obíhá ve výšce asi 600 kilometrů nad povrchem Země, což je o 170 kilometrů výše než je orbita Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).
Snímky z teleskopu poskytly mimo jiné důkazy o existenci tzv. temné hmoty a energie či supermasivních černých děr, pomohly zpřesnit stáří vesmíru na 13,5 miliardy let a objevily nejstarší galaxie zrozené necelou miliardu let po vzniku vesmíru.
ČTK