Podmořské farmy jsou tady! Se zemědělstvím budoucnosti začali Italové

Milovníci potápění zahájili v Ligurii na severovýchodě Itálie pokus s podmořským pěstováním bazalky. Doufají, že ho brzy rozšíří na další plodiny a že taková koncepce bude užitečná pro suché kraje ve světě, kde je přístup k moři.

"Napadlo mě to proto, že jsem chtěl vytvořit plnější vztah mezi souší a mořem," vysvětluje Sergio Gamberini, generální ředitel společnosti Ocean Reef, která se specializuje na podmořská komunikační zařízení. "Zvolil jsem si aktivitu typickou pro farmu a řekl jsem si: proč by to nemohlo jít pod vodou?" dodává.

Nejprve zkusil zasadit několik semínek do plastové krabičky pod jednoduchou baňku. A ejhle, ono to vyrostlo! Zahájil tedy komplexnější projekt nazvaný Nemova farma, který nyní začíná svou čtvrtou sezonu stovku metrů od břehu nedaleko města Noli.

Podmořské farmy!

V osmimetrové hloubce jsou na dně upevněny tři plastové zvony zajišťující stejný počet vzduchových bublin, v nichž jsou umístěny nádržky s klasickým kompostem. Odpařováním se zde udržuje osmdesátiprocentní až devadesátiprocentní vlhkost a kondenzace dodává vodu potřebnou pro rostliny, které díky fotosyntéze samy obnovují vzduch.

Platforma upevněná pod každou bublinou potápěčům umožňuje, aby zde mohli pracovat bez masky a ve vzpřímené poloze. Zatím je třeba se ke zvonům denně potápět, ale již se testuje systém snímačů a kamer, který bude kultury sledovat na dálku.

"Pěstování pod vodou především zajišťuje tepelnou stabilitu. Moře si udržuje stálou teplotu bez velkých rozdílů mezi dnem a nocí," vysvětluje Gianni Fontanesi, který má projekt na starosti.

V této hloubce proniká k rostlinám 60 procent světla. "To je zcela postačující," citovala ho agentura AFP.

Dnes, kdy zde má voda 25 stupňů Celsia, je v těchto zvláštních sklenících 29 stupňů. Rostliny tu jsou navíc přirozeně chráněny před hmyzem a parazity, kteří brání jejich růstu na zemi.

Jsme v Ligurii, a proto začal experiment s bazalkou, základní surovinou místního pesta. Vyrostla s hustšími lístky než bývá průměr. Nemova farma následně pokus rozšířila na hlávkový salát a letos v létě chce vysadit i žampiony, rajčata, jahody a fazole.

Nemova farma má zatím povolení fungovat od června do září. Po zbytek roku musí vyklidit svůj materiál a nechat mořské dno na pokoji. Gamberini však ujišťuje, že podmořské skleníky ekosystém nijak nenarušují.

"Časem by to mohlo být řešením pro suché regiony ležící na břehu moře, které nemají dostatek sladké vody a kde je rozdíl mezi denními a nočními teplotami příliš veliký, aby se tu mohla zelenina pěstovat," soudí Gamberini. Samozřejmě za té podmínky, že získají techniku a materiál, které umožní rentabilitu těchto kultur. Kdyby takto pěstovaná zelenina byla příliš drahá, nemělo by to budoucnost, přiznává.

Gamberini ale není sám, kdo v tento projekt věří: podmořská bazalka patřila mezi 20 inovací, které Itálie představila na světové výstavě v Miláně zasvěcené tématu potravin a výživy.

ČTK