Objev: Mouchy vidí rakovinu. Pomůže nám to s léčbou?

Drosophila Zdroj: Wikimedia Commons

Podle některých odhadů onemocní v Česku v roce 2014 rakovinou zhruba osmdesát tisíc lidí. Její včasné rozeznání je pro úspěšnou léčbu klíčové. Novou roli začnou hrát nenápadné mušky octomiky, které dokážou rozeznat zhoubné buňky od zdravých.

Sotva čtyřmilimetrové mušky, jež se zničehonic objevují kolem zapomenutého ovoce, skleniček s vínem nebo odpadkových košů, jsou už dlouho zásadními „pomocníky“ na poli lékařského výzkumu. Pro biology se jedná o jeden z oblíbených modelových organismů.

Důvodem je jejich rychlý reprodukční cyklus, takže o experimentální jedince není nouze. Coby živé modely jsou už po desetiletí používány v celé řadě biologických odvětví – od zkoumání jednotlivých genů až po léčbu rakoviny. Naposledy octomilky sehrály svou úlohu v detekci rakovinného bujení. V současnosti lékaři potřebují pro zjištění rakoviny dřímající v našich tělech složité přístroje a kvalitně, a tedy draze, vybavené laboratoře.

Už nějakou dobu se ví, že citlivý čich, jakým disponují například psi, dokáže rozeznat rakovinné bujení, ale v případě ovocných mušek se jedná o výrazně citlivější „zařízení“, a tedy z hlediska onkologické diagnostiky o mnohem zajímavější objev. Rakovina je smrtelným strašákem současné civilizace, a tak není divu, že na včasnou diagnózu a léčbu v co nejranějším stadiu se každoročně vydávají stamiliony dolarů.

Levná cesta k odhalení rakoviny?

Dne 6. ledna 2014 publikoval odborný časopis Scientific Report fantastickou zprávu. Nový objev posunul detekci rakoviny výrazným způsobem kupředu. Vědecké týmy z německé Universität Konstanz a italské the University La Sapienza v Římě se věnovali jemným smyslům drosofil.

„Rakovinové a nerakovinové buňky se liší ve svém metabolismu. Vydávají různé složky těkavých látek, což umožňuje je od sebe navzájem rozpoznat. Hmyzí chemoreceptory jsou vynikající orgány s vysokou citlivostí a širokým rozsahem vnímaných pachů, ve srovnání se současnými senzory plynů jsou naprosto bezkonkurenční,“ píší autoři článku More than apples and oranges – Detecting cancer with a fruit fly's antenna v Science Report.

Vědecký název drosofil, známých jako ovocné mušky octomilky, by se do češtiny dal přeložit jako "milovnice rosy". Základ slova totiž pochází z řeckého drósos (rosa) a philos milovat. Jsou to ony malé mušky s červenýma očima, které znervózňují hospodyňky. Objevují se v domácnostech naprosto nenadále a jakoby odnikud. Poletují takřka na celém světě, ale nejvíce jim vyhovuje tropické a subtropické klima. Je nasnadě, že v případě tohoto objevu jde o první krok k vývoji „elektronických nosů“. Možná jde o malý krok pro lidstvo, ale velký (po)krok pro lidi. Zejména pro ty, v jejichž tělech tiše bují rakovinné buňky.

Text: Topi Pigula, foto: Bbski / Wikimedia Commons; CC-BY-SA-3.0,2.5,2.0,1.0