Kladivo na rakovinu. Nová metoda přináší naději

Kladivo na rakovinu Zdroj: Thinkstock

Nové analýzy DNA mají vyšší šanci odhalit rakovinové bujení.

Analýza DNA se za posledních deset let nesrovnatelně zlevnila a zároveň i urychlila, nová studie Chrise Tyler-Smitha, genetika z britské pobočky Wellcome Trust Sangerova institutu, však tvrdí, že je stále co zlepšovat – zvláště při hledání typů a vad v tzv. nekódovaném DNA, také známém jako „junk DNA“ čili „odpadní DNA“. Pro budoucí pacienty to především znamená možnost efektivnější individuální léčby.

Jehla v příliš velké kupce sena

Současný výzkum se totiž stále zaměřuje primárně na sekvencování exomů, malé části genomu odpovídající přibližně pouze 1% celého lidského DNA. Nová studie publikovaná v prestižním časopise Science však tvrdí, že zdroje rakoviny častěji leží ve zbylé části genomu, známé jako nekódující DNA, která tvoří naprostou majoritu lidského genomu, přes 90 %.

Tyler-Smith k tomu došel srovnáním dvou otevřených genetických databází, ENCODE a 1000 Genomes Project, přičemž s kolegy odhalil části nekódující DNA, která jenom málokdy ukázala mutaci. Jinými slovy, vyznačovala se stabilitou, která je ve světě neustále probíhající evoluce podezřelá. Když se výzkumníci zaměřili právě na často opomíjené stabilní oblasti, odhalili, že zdejší mutace se pravidelně opakovaly. Tím zavdaly statisticky vyšší pravděpodobně k rakovinovému bujení. Vzhledem k velikosti nekódující DNA jde doslova o jehlu v enormně velké kupce sena.

"U rakoviny probíhá mnoho mutací, a většina z nich je irelevantní," sdělil Tyler-Smith pro web Singularity Hub. "Avšak existuje i malé procento mutací, nazývaných 'řídící mutace'. Právě ty jsou zodpovědné za rakovinový růst. (...) Důležité řídící mutace se přitom projevují stejnou mutací nebo mutací totožného genu pořád dokola." Tím, že budou vědci schopni vypíchnout řídící mutace, bude možné dále vylepšit způsob individuální terapie.

Šance na přesnější léčbu

S aktuální studií se shoduje i letošní květnový výzkum britské University of Leeds, která rovněž dospěla k tomu, že řídící mutace rakoviny se schovávají právě v opomíjené části DNA. A postupu Tyler-Smithe už zvedl palec i americký institut NIH, respektive jeho geno-katalogizační projekt Cancer Genome Atlas. I podle něj je nejprve nutné podrobněji zmapovat specifické mutace vedoucí k rakovině, než bude možné rozšířit individuální léčbu pro větší množství pacientů.

"DNA nám říká, které části genomu jsou rozbité, a to je kritické pro zaměření našich oprav. Například pokud vaše auto vydává divné zvuky ze své přední části, musíte s jistotou vědět, jestli je rozbitý motor nebo něco jiného. A to je něco, co momentálně nejsme schopní úplně určit. Víme, že některé buňky jsou nějakým způsobem rozbité, nejsme však vždy s to určit přesný typ poškození, takže nemůžeme ani přesně zacílit léčbu," sdělil onkolog Neil Hayes ve videu HIH. Právě v tom posouvá nová studie vědce o krůček blíž detailnější léčbě rakoviny.

Lepší sekvencování odpadní DNA by navíc mohlo mít i druhotný efekt, totiž efektivnější odhalování jiných typů genových onemocnění nebo přesnější předpovídání dopadů futuristických genových terapií. Vrší se tak studie, které dále zefektivní celý proces prevence a boje proti nemocem, s nimiž se už rodíme. A to celé díky zaměření na tu část genomu, o které si ještě donedávna odborníci mysleli, že je vlastně zcela zbytečná.

Ladislav Loukota