Nepotopitelné lodě existují. A díky nim máme na co jezdit

Společnost Petroleum Geo-Services (PGS) se specializuje na výzkum seizmických a elektromagnetických jevů pod hladinou moře a vyhledává nová ložiska ropy a zemního plynu pro těžařské společnosti. K těmto účelům provozuje flotilu úzce specializovaných lodí. Na první pohled je jasné, že jde o nejtlustší, či chcete-li o nejširší lodě na světě. Jen před několika málo měsíci zmiňovaná firma do služby uvedla rekordmana v tomto ohledu – loď Ramform Titan.

Pro seismologický výzkum mořského dna jsou lodě s ultraširokými trupy ideální. Mají totiž bezkonkurenční stabilitu při plavbě a navíc dokážou naráz táhnout více tažných sond se senzory. Díky tomu během plavby obsáhnou mnohem větší plochu dna, což znamená, že prozkoumají danou oblast mnohem rychleji než klasické lodě a při nižších nákladech. V neposlední řadě jsou i tišší, což ulehčuje práci citlivým seizmickým radarům a čidlům.

Pohodový život pro vědce i výzkumníky

První z rodiny lodí Ramform byla Marjata. Na rozdíl od pozdějších plavidel však nešlo o civilní loď, ale vojenské průzkumné plavidlo náležející norskému námořnictvu. Firma PGS však odhalila její potenciál pro komerční využití a výhodnost širokého trupu pro seismologický výzkum. Marjata byla postavena tak, aby mohla slídit po nepřátelských plavidlech a ponorkách, proto byla extrémně tichá. Přesně to se hodilo i pro průzkum mořského dna. PGS si proto objednala hned dvě plavidla vycházející z Marjaty. První, Ramform Explorer, byl spuštěn na vodu v roce 1995 a Ramform Challenger o rok později. Další zdokonalené ramformy třídy V spatřily světlo světa v roce 1998 (Valiant a Viking) a 1999 (Victory a Vanguard).

První ramformy byly schopné za sebou táhnout naráz osm až deset seismických sond, pozdější už zvládaly i dvanáct až čtrnáct, což je pro lodě s klasickými trupy naprosto nepředstavitelné. Ale aby to nebylo málo, v roce 2008 byl na vodu spuštěn Ramform Sovereign třídy S, který disponuje sedmnácti vlečenými sondami, a jeho sesterský Ramform Sterling z roku následujícího už má dvaadvacet sond. Ty loď táhne na ocelových lanech o délce až 8 km.

Obě lodě třídy S byly až do příchodu Titanu bezkonkurečně nejsilnějšími výzkumnými plavidly na světě, jejich motory totiž dostaly do vínku 30 tisíc koňských sil. Zajímavostí a technickou specialitou jsou i v rovině stabilizované heliporty, které kompenzují pohyb paluby lodě. Přistání pro vrtulníky je tak mnohem bezpečnější. Díky rozměrnému trupu mají posádka i výzkumný tým nebývalé pohodlí. V podpalubí najdeme 53 poměrně rozměrných kajut s vlastními koupelnami, nechybí ani plavecký bazén, tělocvična, zábavní centrum a konferenční sál.

Nejširší loď světa

V minulém roce z loděnic v Nagasaki vyplul první exemplář nové třídy ramformů zvaný Titan. Tato loď nese stejné jméno, a jak již bylo zmíněno, jde o vůbec nejširší loď na světě. Další tři budou následovat do roku 2015. Titan na šířku měří plných 70 m, na délku má 104 m. Díky tomu může najednou vléct až 24 seismických průzkumných sond, které pokryjí plochu o rozloze 12 km2, tedy zhruba 1500 fotbalových hřišť. Posádku Titanu tvoří 80 mužů, kterým je k dispozici 60 jednolůžkových a 10 dvoulůžkových kajut s vlastními koupelnami. Něco takového najdete jen v nejluxusnějších kajutách velkých osobních lodí.

FOTO: oficiální zdroj