Na obezitu má velký vliv nedostatek spánku. Kolik hodin je hranice rizika?

U žen je toto riziko čtyřiatřicetiprocentní a u mužů padesátiprocentní. Je to jeden z výsledků studie francouzského Národního ústavu pro spánek a bdělost (INSV), o níž píše francouzský deník Le Figaro.

Národní ústav pro spánek a bdělost (INSV) se letos připojil k rozsáhlé studii NutriNet, která byla ve Francii zahájena v roce 2009 a jejímž cílem je osvětlit souvislosti mezi zdravotním stavem a výživou. Cílem této studie je zahrnout 500.000 občanů.

"Na studii se již podílí 158.255 osob a téměř 50.000 dalších se zúčastnilo ankety nazvané Spánek a výživa," uvedl profesor Serge Hercberg, který NutriNet koordinuje. Jsou zde zastoupeny všechny věkové kategorie od osmnácti let výše.

S problémy nespavosti se potýká 22 procent osob ve věku od pětatřiceti do čtyřiapadesáti let. Do pětatřiceti let a po čtyřiašedesátém roce věku postihuje nespavost jen 16 procent osob. Problémy se spaním mají většinou ženy, a to ve 22 procentech, zatímco muži jen v 14 procentech. Muži si také dokážou zdřímnout po obědě častěji než ženy.

Polední siesta je důrazně doporučována. Neurochirurg Brice Faraut z pařížské nemocnice Hôtel-Dieu prokázal, že třicetiminutová siesta stačí k tomu, aby se vyvážil neuroendokrinní stres způsobený nedostatkem spánku. Hypersomnie, čili zvýšená spavost, kdy osoby snadno upadají do spánku během dne, se nevyhýbá ani jednomu pohlaví, ale nejvíce si na ni kupodivu stěžují osoby mladší pětatřiceti let, a to každý třetí, zatímco po pětašedesáti si na ni naříká jen každý pátý.

Jste v průměru?

Podle studie trvá průměrný denní spánek šest hodin a 48 minut. Výrazné části obyvatelstva spánek velmi chybí. "Více než 30 procent sledovaných spí méně než šest hodin denně a u těch, kdo pracují, to je až 50 procent," říká profesor Damien Léger.

Pracovní doba je rovněž uváděna jako hlavní narušitel spánku, a to před hlukem z dopravy či od sousedů, před mobilem či internetem. Často se zmiňuje i světlo přicházející zvenčí a pracovní stres.

"Studie INSV ukázala úzký vztah mezi spánkem a obezitou. Obézní ženy mají o 43 procent vyšší předpoklady než ostatní ženy, že budou trpět nespavostí," uvádí profesor Léger. U mužů nebyl prokázán žádný statisticky podstatný rozdíl.

Náhoda nebo souvoslost? A co další vlivy?

Obezita je častější u těch, kdo spí málo, tedy méně než šest hodin denně, než u těch, kdo spí alespoň osm hodin denně. "Není to jen otázka vzorce chování, je to také biologický mechanismus, který způsobuje, že nedostatek spánku vede k nabírání na váze," zdůrazňuje profesor Léger.

Nedostatek spánku má hluboký dopad na rovnováhu organismu a na normální sekreci hormonů, které slouží k regulaci váhy. Je to například leptin, hormon, jehož hladina v organismu signalizuje pocit sytosti. "Vylučován je v noci, proto v případě, že dostatečně spíme, nepociťujeme tolik hlad a máme pocit sytosti. Jestliže však spánek chybí, trpíme větším hladem," uvádí prezidentka vědecké rady INSV Joëlle Adrienová.

ČTK