Lék na AIDS: Vzejde z České republiky?

Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Akademie věd ČR se společně s odborníky z univerzity v německém Heidelbergu podíleli na objevu, který usnadní zkoumání životního cyklu viru HIV.

Jeho přesná analýza hraje důležitou roli například při vývoji léků. Díky světlu jsou schopni virus aktivovat přesně v určitou chvíli a pak sledovat jeho přerod z neinfekční virové částice k plně funkčnímu infekčnímu viru. Výsledky výzkumu byly dnes publikovány v prestižním časopise Nature Communications, sdělil mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek.

Pro vývoj léků je tento proces důležitý, protože některé velmi účinné protivirové léky působí právě v konečné fázi zrání životního cyklu viru. Je ale velmi obtížné průběh vývoje viru studovat, protože v tkáňové kultuře se vždy vyskytuje celý soubor virů v různé fázi vývoje. "Nelze tedy určit okamžik Č = 0, od kterého bychom mohli spustit stopky a začít pozorovat životní cyklus virů od začátku do konce," uvádí se v tiskové zprávě.

Tým pod vedením Jana Konvalinky z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd vyvinul inhibitor, který zablokuje enzym nezbytný pro zrání nové virové částice. Virus je díky němu zablokován ve fázi, kdy je už složený, ale ještě není infekční. Blokující sloučenina je nestabilní při styku se světlem, takže se po ozáření ultrafialovým světlem rozpadá na dva neaktivní produkty a tím klíčový enzym uvolní.

V praxi vědci laserovým paprskem odblokují enzym pro zrání viru a vědí přesně, kdy přerod k nakažlivému viru začal. "Takto byl zřejmě poprvé ve vědecké literatuře připraven světlem aktivovaný virus. Poprvé se tak otevírá cesta k vytvoření 'filmu' o zrání virové částice v reálném čase," doplnil mluvčí.

Práce tohoto mezinárodního vědeckého týmu tím neskončila. Nadále bude hledat možnosti využití nového přístupu pro mapování vývoje viru HIV.

ČTK