5 robotů, kteří změní svět: od rychlejších ambulancí po pošťáky

Po roce 2020 se s roboty budeme potkávat na každém rohu. Zlevní dopravu a budou rychleji zachraňovat životy.

Už více než dekádu jsou realitou vojenští roboti nasazení ve válkách. Mezi dřívějším a dnešním pojetím robotů je sice notný rozdíl – jak nyní dobře víme, létající stroje jsou v mnohem efektivnější než plecháči s rukama a nohama – přesto je nepopiratelné, že dnešní úroveň nasazení bezpilotních strojů v armádě i policii, je bezprecedentní.

Ta pravá revoluce dronů, jak se jim nejčastěji říká, však teprve přichází a více než bezpečnostní složky zasáhne průmysl. Mělo by k tomu dojít po plném otestování technologií a jejich nasazení do struktur firem po roce 2020. A mělo by to změnit vše od dopravy zboží po farmaření.

1) Létající ambulance

Kdy: Prototyp v roce 2020

Izraelská společnost Urban Aeronautics dokončuje vývoje létajícího dronu, který by mohl snadno přistát v nedostupném prostředí a evakuovat zraněné do míst, kde se jim dostane lékařské pomoci. Dron je momentálně nabízen armádě, ani v civilním životě by však nepřišel na ubyt.

Na bojišti by měl oproti evakuačním vrtulníkům hned několik výhod, z nichž jednou z nejvýraznějších by nebylo riskování života pilota a kopilota medevacu, neztratí se ani výrazně menší profil stroje (Urban Aeronautics cílí na stealth kvality letounu). Další z výhod, jako možnost přistát ve velmi malém prostředí, velmi rychlá reakční doba i nižší cena, by však mohly z provozu vyřadit i tradiční ambulance. Zvláště, pokud by finální verze obsahovala i nástroje na dálkovou analýzu pacienta a rychlou první pomoc – zde by se však mohl hodit open-source vyvíjený lékařský trikordér či již funkční chirurgičtí roboti.

Urban Aeronautics rozhodně není jediným subjektem, který demonstroval životaschopnost použití dronů jako rychlé reakce na zdravotní problémy. Jistý rakouský student tak přišel s nápadem přepravy defibrilátorů obětem srdečních infarktů, a společnost Matternet rovněž plánuje distribuovat léky do vzdálených a nedostupných afrických oblastí.

2) Robotické nákladní vozy a lodě

Kdy: Částečná autonomie v roce 2017, plná už po roce 2025

Řada automobilek, a korporace Google, dnes úspěšně testuje automatické ovládání vozů v komplexním prostředí. Oříškem je jednak zajistit orientaci vozidla, určení jeho polohy a vyhledání cesty k cíli, a jednak také zajistit bezpečnost silničního provozu – tedy aby robovozy nenarážely do chodců, budov a jiných účastníků silničního provozu. Celý systém navíc musí fungovat bezproblémově, jinak hrozí, že koncept zatnou vládní regulace.

Prozatím se snaha na "autopiloty aut" zaměřovala na možnost přepravy pasažérů v jejich vozidlech tak, aby řidič mohl zůstat pasivní, ale stále přítomen, americká armáda a společnost Lockheed Martin však nyní testuje plně autonomní vozy bez lidské posádky. Cílem je zbavit vojenské náklaďáky řidičů, což by eliminovalo ztráty na životě v případě útoku na konvoj. Iniciativa již před několika týdny na základně Fort Hood ukázala, že robotické konvoje mohou bez větších obtíží operovat i v komplexním, městském prostředí. Pokud by se však technologie úspěšně uplatnila v rizikových zónách, opět by ji zřejmě velmi rychle adaptovaly i civilní transportní společnosti.

Kamiony bez lidské posádky by notně snížily náklady na výplatu, systém by navíc mohl fungovat ve dne v noci, bez problémového lidského elementu. V konečném důsledku by tak mohlo dojít jak ke zhuštění dopravní sítě, tak i snížení nákladů na přepravu.

3) Autonomní lodě

Kdy: během několika let

Dalším cílem jiných subjektů je automatizovat i námořní přepravu. Společnost Rolls Royce tak momentálně vyvíjí dálkově ovládanou kontejnerovou loď. Lodě bez posádek by mohly urychlit přepravu prováděnou tisíci kontejnerovými plavidly či tankery a zároveň jí dodat i na bezpečnosti. Již dnes je ostatně řada funkcí lodí automatizovaná, a automatické lodě navíc nemusejí řešit bezpečnost provozu do takové komplexní míry jako automatické vozidla.

Největší starostí Rolls Royce ostatně nejsou technologické problémy – dle mluvčího Rolls Royce máme po dekádách předpovědí dnes konečně prostředky na realizaci autonomních strojů – ale především strach ze zranitelnosti lodí vůči pirátům. Řešení je však prozaické: stačí loď vybavit dalšími, odstrašujícími létající drony!

4) Droní pošťáci

Kdy: počátek již v roce 2015

Tím však možnosti dronů na transport nákladu zdaleka nekončí, vedle přepravy rozměrnějších nákladů totiž může dojít i k jednodušší a efektivnější přepravě zboží přímo do vašeho domu. Plán na masivní transport objednaného zboží představila v prosinci loňského roku společnost Amazon, a pokud její optimistické plány vyjdou, levnější a rychlejší "poštovní" služby by mohly ve Spojených státech začít již napřesrok. Amazon přitom rozhodně není jediný. Vedle obdobně megalomanské čínské snahy na droní kurýry se svým dronem vezoucím zákazníkům pizzu se už pochlubila i jistá americká pizzerie.

Plán operuje s využitím malých quadkoptér, bezpilotních vrtulníčků s regionálním doletem a několikakilovou nosností. Ironií osudu je, že technologie by po svém uvedení mohla být mnohem rychleji aplikovatelná v Africe, nikoliv v zemích prvního světa. Právě tamní absence dopravní infrastruktury, jako železnic a dálnic, by totiž hrála do karet masovému uplatnění nového konceptu dopravy zboží.

5) Drony jako farmáři i stavaři

Kdy: Po roce 2020

Veškerá přeprava zboží je krásná, někdo však ono zboží musí nejprve vytvořit. I zde nabízí odpověď potenciál létajích quadkoptér a absence lidského pilota i drahého leteckého paliva (quadkoptéry mohou operovat i na elektřinu). Jedním ze zvažovaných nápadů je levnější letecký postřih a hnojení – flotila několika dronů by mohla monitorovat plodiny a usnadnit tak správu farmy.

Nabízí se však i další budoucí využití jako hnojení či zavlažování za zlomek ceny potrubí či pilota a jeho letounu. Dalším logickým bodem je i sběr plodů, který by zajistili pozemní roboti. Prozatím technologie není ve fázi, kdyby stroje samy rozeznaly zralé jablko od nezralého (nebo od větve či hlavy kolemjdoucího), průmysl k tomuto bodu však rychle směřuje. Co však dnes už drony na některých amerických velkofarmách zvládají, je katalogizace beden ovoce a jejich rychlejší doprava uvnitř komplexu.

Jinou možností je využití dronů jako rizikových stavebních dělníků u výškových budov. Vize budoucnosti se samozřejmě neobejde bez enormních mrakodrapů, budoucí architekti a stavbyvedoucí se však mohou obejít bez fatálních nehod lidských pracovníků – bylo totiž už prokázáno, že quadkoptéry mohou budovat i konkrétní stavební struktury.

Bonus: Celý nový průmysl

Jako při každé debatě ohledně zvyšující se automatizace průmyslu vyvstávají otázky ohledně nezbytné ztráty pracovních míst. Dotaženy do konečného důsledku, automatické ambulance, kamiony, lodě i quadkoptéry by mohly připravit o práci miliony lidí. Je samozřejmě možné, že vládní regulace budou stále, po určitou dobu, u automatických dopravních prostředků vyžadovat přítomnost lidí, ať už na místě, či alespoň jako kontrolující operátory pracující na dálku. Mnohé z výhod dronů však stojí a padají s omezením lidského elementu.

Kritika automatizace jako prostředku zvyšujícího nezaměstnanost (a prohlubující finanční nerovnost, ergo zvyšující třenice uvnitř lidské společnosti) však často opomíjí i vznik nových pracovních míst v rodícím se odvětví průmyslové robotiky. Od inovátorů a programátorů přes kontrolory výroby i obchodníky až po lidi, kteří budou stroje testovat a zavádět do praxe, by masivní aplikace dronů přinesla obrovské množství nových míst a pravděpodobně výrazně zlevnila mnohé služby pro koncové zákazníky.

Buďme proto alespoň na okamžik optimističtí – i během průmyslové revoluce ostatně vystrašení dělníci rozbíjeli první primitivní stroje z obavy o ztrátu míst. Stroje, bez nichž si dnes už nedovedeme představit fungování moderních továren.

Ladislav Loukota

redakce Prima Zoom

redakce Prima Zoom

redakce magazínu Prima Zoom

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom