Svět strážený roboty: budoucnost policie má vypadat jako v Robocopovi

Zní skoro až ironicky, že vize budoucích robotů se v minulosti skoro vždy zaměřovaly buď na strašení zabijáckými robovojáky, či naopak opěvováním dokonalých robosluhů. Přitom dost možná nejvýraznější vliv na naše životy bude mít robopolicie. Podobně si ji představuje nejnovější remake Robocopa, první vlaštovky tu však už dávno jsou.

Naladit budoucnost

Zápletka nového Robocopa je postavena na premise, že celý svět krom Ameriky využívá služeb veskrze robotických strážců zákona. Humanoidní roboti a kráčející tanky brázdí ulice měst, skenujíc populaci a bráníc lumpárnám – leč za cenu zjevného narušování osobních svobod a soukromí. Právě něco podobného ovšem máme podle mnohých v blízké budoucnosti očekávat.

Již dnes západní policie běžně používá robotická udělátka, například pyrotechnici nejprve kontrolují podezřelé balíčky pojízdným dronem, podobně dálkově ovládaného průzkumníka používají i zásahové jednotky. Očekává se, že v brzké době by podobné stroje mohly být i ozbrojené, přičemž by se tak z mobilních kamer staly aktivními účastníky při zasahování.

I takováto role je však stále omezená na limitované použití – jednoduše řečeno, k nasazení robota dochází pouze v ojedinělé situaci, a většinou bez přítomnosti běžné populace. Okolí bomb či terorista držící rukojmí jsou totiž obvykle izolováni. Zvěstované masové nasazení dronů by se ovšem lišilo právě v tomto bodu: namísto ojedinělého použití budou totiž drony všude. V čem je to kontroverzní?

Digitální oči

Největší výhoda dronů se snoubí s jejich nejkritizovanějším elementem – zaprvé jsou totiž levné, a zadruhé mohou nahrávat cokoliv, co spatří. Zatímco letová hodina vrtulníku vyjde na více než 100 tisíc korun, lehčí dron se obejde bez lidské posádky a je náročnější ho detekovat, což znamená, že je možné jich pořídit za stejnou cenu více, pokrýt větší území a sledovat prakticky cokoliv. Mnozí tvrdí, že podobný přístup odporuje principům presumpce neviny a je přílišným zasahováním do soukromí.

Létající drony v nevojenském sektoru už vlastní americká FBI, do několika let mají být běžnou součástí amerických policejních složek. Mohlo by se zdát, že humanoidní roboti jsou stále velkou neznámou, například profesor Noel Sharkey ve své studii předpovídá využití robotických policistů při zvládání davů, například během protestů či sportovních utkání, a to nejpozději do třiceti let, pravděpodobně mnohem dříve. Funkční prototypy možných kráčejících robotů přitom již dávno existují.

Možná však role humanoidních robotů bude potlačena ve prospěch těch létajících – jen stěží si lze představit efektivnější způsob zadržování osob, než jaký představuje tento nový typ létajícího dronu. Svou oběť totiž chytá podobně jako orel…

Budeme-li za realisty, je pouze otázkou času, než nějaký stroj učiní chybu, popřípadě než budou zneužita jím získaná data. Dnešní metody regulace bezpilotních dronů přesto dávají důvod k mírnému optimismu. Drony jsou sice již dnes využívány k zabíjení teroristických vůdců, obvykle i s řadou nevinných obětí, současný systém regulace však stále ponechává stisknutí spouště na lidském pilotovi. Doufejme, že tomu tak zůstane i v následujících desetiletích.

Ladislav Loukota