Roboti budou astronauty. NASA už má prototypy

Má bílý plášť, vlastní hodinovou zásobu energie ukrytou v "batůžku" a může být budoucností kosmických letů. Nedávno uvedený robot Valkyrie je upravenou verzí robota Atlas od společnosti Boston Dynamics (kterou před několika týdny koupil Google). Avšak zatímco tmavý a hrubý Atlas evokuje spíše zbrojní využití, snad i díky kontraktům Boston Dynamics pro armádu, čistá a bílá Valkyrie je určena k zachraňování životů – byla sestavena primárně jako příspěvek NASA pro soutěž Darpa Robotics Challenge.

Robonaut a Valkyrie

O té jste mohli slyšet na konci prosince 2013, kdy proběhlo její první kolo zápolení mezi záchranářskými roboty, finále však proběhne až na konci letošního roku. Leč, ačkoliv byla Valkyrie neboli familiérně 'Val', jak její jméno zkrátili a definitivně do ženské verze převedli technici NASA, sestavena především pro záchranářskou soutěž agentury DARPA, její schopnosti mohou dalece překročit pozemskou záchranu životů.

NASA již v minulosti jednoho humanoidního robota do vesmíru vyslala – nese jméno Robonaut 2 a jedná se o vylepšenou verzi prototypu Robonaut 1, sestaveného ve spolupráci s General Motors a opětovně i organizace DARPA. Robonaut 2 vzlétl na palubě raketoplánu Discovery v roce 2011, může se volně pohybovat vesmírem bez potřeby skafandru, prozatím má však pouze vrchní část trupu. Spodní by se mohl dočkat již letos. Systém Robonaut je připravován i pro cesty na jiná vesmírná tělesa, má v budoucnu doplnit modul Centaur, který by se k Robonautovi připojil zezadu a dodal mu na možnosti rychlého pohybu svými koly. Prozatím se však především jedná o další prototyp, jehož ovládání a spravování poskytuje NASA kýžené zkušenosti pro budoucí aplikace.

Jsou i tací, kteří tvrdí, že humanoidní roboti budou doslova budoucností vesmírného výzkumu. Oproti tradičním mechanickým sondám nebo i roverům jako je Curiosity mají totiž humanoidní roboti schopnost operovat se stejnými nástroji jako lidé – díky tomu je možné do lokality stavby mimozemské stanice nejprve vyslat roboty, kteří ji zde předpřipraví "na klíč" pozdější lidské posádce. Teoreticky by sice totéž šlo zařídit i nehumanoidními roboty, avšak jejich specializovanější nátura by zřejmě znamenala i potřebu většího množství kusů, což zvyšuje hmotnost, a tak i cenu.

Vesmír na klíč

Vize robotů jako dělníků připravujících kolonie pro lidské astronauty koluje už několik posledních let, kdy začala působit schůdně díky současnému pokroku v informačních technologiích. Svůj koncept na lunární základnu vystavěnou roboty nadhodilo v roce 2010 Japonsko, podobný koncept pak o rok později představila i dvojice zkušených amerických vědců Tony Lavoie a Paul Spudis – v obou verzích jsou nejprve vysláni na dálku ovládaní roboti, kteří na Měsíci začnou těžit vodu a stavět ubikace. Zkušenost s roverem Curiosity z Marsu prokázala, že stroje mohou bez problémů operovat na cizích tělesech po dlouhou časovou periodu. Jejich vyslání je přitom kvůli absenci systémů podpory života (kyslík, přetlaková kabina, zásoby jídla) výrazně levnější. A začnou-li osadníci navíc těžit lunární zásoby helia-3, prvku využitelného pro čistou termojadernou reakci, mohl by takový podnik být i extrémně výdělečný.

Klíčovou schopností tak zřejmě bude sestavování předmětů z prefabrikovaných či 3D vytisknutých dílů. To krom síly vyžaduje i preciznost. Ani to by však neměl být velký problém – právě NASA totiž rovněž v posledních dnech prezentovala využití dvou široce dostupných technologií ze světa videoher. Tou první je pohybový senzor Kinect, druhou pak zase helma virtuální reality Oculus Rift. Obě dohromady nabídly operátorovi pohled z očí robota a jednoduché manipulování jeho mechanickou rukou. Bude-li se taková operace odehrávat na Měsíci nebo v blízkosti astronautů-operátorů, není třeba ani komplikovaného systému umělé inteligence. Úspěšné přistání Curiosity však ukazuje, že ani ten není nemožný.

V současné době se tak již nedá snadno ukázat prstem na nejvýznamnějšího hybatele vesmírného pokroku. Jisté však je, že co nejverzatilnější výzkum prospívá všem odvětvím lidské činnosti – od využití robotů v záchranářství po využití videoherních nápadů ve vesmíru.

Ladislav Loukota