Budeme z ISS házet papírové vlaštovky? Origami může být řešením vesmírného problému

Papírová vlaštovka vyslaná z Mezinárodní vesmírné stanice možná připomíná scénu z komediálního britského seriálu Červený trpaslík, ale pro výzkumníky z Tokijské univerzity jde o vážně míněný experiment. Chtějí ověřit, jestli by origami z papíru mohlo v budoucnu nahradit některé součásti družic. Mohli bychom se díky tomu zbavit jednoho z největších problémů dnešního kosmického provozu: odpadu.

Přečtěte si také: Vesmírné tajemství: Satelit, který se odmlčel v roce 1967, náhle vyslal k Zemi nový signál

Papír má totiž jednu výhodu, kterou žádný kov nenabídne. Když se vrací zpátky do atmosféry, beze zbytku shoří. Nezanechá po sobě ani kovové úlomky, ani škodlivé látky, které by se dostaly do ozonové vrstvy. A protože je papír organický materiál, nepředstavuje pro životní prostředí prakticky žádné riziko.

Vesmír

Lidstvo omylem dopravilo život na Měsíc. Náprava nebude snadná

Slibné modely a pokusy

Aby papírová vlaštovka při letu neztrácela stabilitu a nekymácela se, museli výzkumníci upravit její těžiště. Přední část proto složili z několika vrstev papíru navíc, čímž se hmotnost posunula dopředu. Zadní část doplnili malým hliníkovým prvkem, který měl představovat lehkou technologickou výbavu, tedy třeba anténu nebo senzor. Svůj výtvor pak otestovali nejprve ve výpočetním modelu, kde ho „vypustili z ISS“ v rychlosti přes 28 tisíc kilometrů za hodinu.

Simulace ukázala, že vlaštovka až do výšky 120 kilometrů neměla žádné problémy. Teprve pak začala rotovat a při sestupu atmosférou ve výšce 90 až 110 kilometrů kompletně shořela. Při následném reálném pokusu v hypersonickém aerodynamickém tunelu v Kašiwě probíhaly pokusy s většími komplikacemi. Při rychlosti Mach 7, což je sedminásobek rychlosti zvuku, se vlaštovka začala deformovat. Ohnula se jí špička a na křídlech se objevilo zuhelnatění, ale úplně se nerozpadla. „Kdybychom test prodloužili, pravděpodobně by shořela celá,“ okomentovali pokus autoři výzkumu.

Samozřejmě, družice by z papíru nebyly celé, vědci spíš uvažují o využití papíru pro konkrétní součásti, například jako levnou sondu, padák nebo brzdicí plachtu. Nevýhodou je, že takový objekt je obtížně sledovatelný radarem a ve vesmíru by dlouho nevydržel. Hodil by se proto jen na krátkodobé mise s lehkým nákladem.

Čtete také: Z Evropy poprvé odstartovala orbitální raketa. Nedoletěla daleko, na zemi silně explodovala

Na druhou stranu by ale taková papírová vlaštovka podle vědců mohla dobře posloužit jako jednoduchá pasivní sonda třeba pro měření hustoty atmosféry ve vyšších vrstvách. Díky nízké ceně by bylo možné vypustit více těchto sond najednou a opakovaně, což by umožnilo sbírat data z různých míst současně a v pravidelných intervalech.

Zdroj: Science Direct, Science Alert, Universe Today.

Video, které jste mohli minout: Mise „dotknout se“ Slunce: NASA zveřejnila dechberoucí snímky z rekordního průletu sondy Parker