Na stopě rakoviny slinivky. Kde se vzala a proč zabíjí tak rychle?

Vědci jsou zase o krok blíže k tomu, aby zjistili příčinu zhoubných nádorů slinivky břišní. Objevili totiž další čtyři nové varianty genů, které se mohou na jeho vzniku podílet.

Nádory slinivky se nedají účinně léčit a pacienti přežívají od diagnózy velmi krátce. Příčinu onemocnění zkoumá mezinárodní konsorcium, v němž je i tým genetika Pavla Vodičky z Akademie věd ČR. "Rozšířili jsme knihovnu genů a výsledek práce považujeme za fantastický," řekl Vodička. Přestože jde o významný posun v lékařské vědě, nechce ale v pacientech vzbuzovat předčasné naděje.

Vodičkův tým z Ústavu experimentální medicíny AV ČR se podílel na celogenomové studii, která zkoumala vzorky od 7600 pacientů z celého světa nemocných rakovinou slinivky. Výsledky zveřejnilo mezinárodní konsorcium pro výzkum nádorů slinivky břišní zvané PANDORA v prestižním časopise Nature Genetics. V České republice ročně onemocní tímto typem rakoviny takřka 1000 osob, z toho 900 jich zemře.

Za problém odborníci považují, že více než 80 procent pacientů je diagnostikováno poměrně pozdě, s onemocněním v neléčitelném stadiu. Příznaky onemocnění totiž nejdou jednoznačně určit. Většina jich nepřežije déle než jeden rok od diagnózy. Právě výzkum genů by mohl léčbě pomoci.

Je to všechno v genech?

Ačkoliv už vědci znají kolem 20 genů, které souvisejí s vnímavostí člověka vůči nádoru, pořád to nestačí. Příčiny onemocnění vysvětlí jen v jednotkách procent. "Je to, jako když odhrnete oponu a vidíte dlouhou mnohdy křivolakou cestu a ona se vám někde ztrácí," popisuje Vodička.

Loni zveřejnili studii, že tento druh nádoru může souviset s krevními skupinami – A1. Naopak u nádorů tlustého střeva a konečníku se tento vztah neprokázal. Studie vzešla z údajů 1100 pacientů z celého světa, kteří prošli více než dvěma tisícovkami kontrol. Podle Vodičky by se výsledek měl prověřit na větším vzorku evropské populace. Otevřenou zůstává otázka cukrovky jako příznaku nádoru slinivky.

Převaha nádorových onemocnění, včetně nádorů zažívacího traktu, nespočívá na zárodečných mutacích, nýbrž podle Vodičky představuje kombinaci vlivů životního prostředí a dědičnosti (genových variant). Vědci z ÚEM zkoumají, jestli tyto interakce v souvislosti s dalšími genetickými faktory mohou vznik onemocnění ovlivnit.

Vliv prostředí?

"Genové varianty mohou způsobovat větší vnímavost vůči nádorům, tak i větší rezistenci. Kombinace genů buď člověka vybaví výhodou, nebo nevýhodou. A ta je unikátní pro každého jedince. Děláme to na populační úrovni a věříme, že se nám to z čísel populace vyjeví," doplnila Ludmila Vodičková, která s manželem pracuje na výzkumu už 20 let. Oba jsou původním povoláním lékaři, i díky tomu slučují experimentální přístup s přístupem lékaře vidícího nemocné lidské bytosti.

Takzvaný pankreatický karcinom je méně častý než rakovina tlustého střeva, jíž se Vodičkovi především věnují. U ní se v posledních letech zvedlo procento přežití, u slinivky však není výhled tak optimistický, jelikož počty nádorů vzrůstají. "Myslím, že nás spolu s kolegy čeká ještě mnoho práce," dodala Vodičková. Rakovinou slinivky častěji onemocní lidé pozdního středního věku a v rozvinutých zemích.

ČTK