Rakovinu zničí umělý nádor – vytištěný z 3D tiskárny

Rakovina a smrt

„Rakovina figuruje mezi nejčastější příčinou smrti, ročně jí podlehne 8,2 milionu lidí. O 30 % větší úmrtnost na rakovinu je způsobeno pěti faktory: vysoká hodnota indexu tělesné hmotnosti, nízká spotřeba ovoce a zeleniny, nedostatek fyzické aktivity, kouření a užívání alkoholu ,“ shrnují údaje Světové zdravotnické organizace (WHO) rakovinnou situaci lidské populace.

V praxi to znamená, že za rok a kousek zemře tolik lidí, kolik jich žije v České republice. A co si budeme nalhávat, obezita, kouření a české prvenství v pití piva, se na našem „rakovinném indexu“ stále slušně podepisují. „Rakovina je významným problémem veřejného zdraví v Evropě. Jednomu ze tří Evropanů je během života diagnostikována rakovina a jedno ze čtyř úmrtí v Evropě je způsobeno rakovinou. Očekává se, že roční počet případů rakoviny se zvýší ze 14 milionů v roce 2012 – na 22 milionů během příštích dvou desetiletí,“ tvrdí se v materiálech European Cancer Patien Coalition a Whttp://www.who.intHO. Jak vidno, prognózy vůbec nejsou veselé.

Pochopením principů fungování karcinogenního bujení se zabývají desítky vědeckých pracovišť rozesetých po celém světě. Jedno z nich je na University of Alabama v Laboratoři 3D tisku, kde se podařilo sestrojit přístroj, jenž na živné médium pokládá jednu vrstvu rakovinných buněk na druhou a vytváří tak nádor. Stručně řečeno, vynalezli stroj tisknoucí rakovinu. Jako „tiskové médium“ byly použity vědcům známé a laboratorně hojně používané rakovinné buňky HeLa.

Jedná se o linii lidských epiteliálních nádorových buněk izolovaných v roce 1951 z nádoru děložního hrdla Henrietty Lacksové (z prvních dvou písmen jména a příjmení této ženy pochází i název této buněčné linie). HeLa buňky se dnes kultivují v laboratořích takřka po celém světě a využívají se ve výzkumu v různých cytologických a molekulárně biologických oborech, jako je například imunologie či onkologie. Metodu 3D tisku, kde se tyto buňky staly „inkoustem“, vyvinuli Wei Sun a Albert Soffa z filadelfské Drexler University.

Problémy spojené s nadějí

Tiskárna je samozřejmě chráněna patentem a než se došlo k výsledkům, kdy tisk přežije 90 % živého biologického materiálu, bylo nutno odstranit celou řadu složitých problémů. Vědci se potýkali s hustotou směsi, průměrem trysky, rychlostí „tisku“, teplotou a mnoha dalšími parametry. Nicméně konečný výsledek je vytisknutý živý rakovinný nádor sloužící ke studijním účelům.

„Mít živý model je věc nedocenitelného významu, můžeme díku němu podrobně zkoumat vzdálenosti jednotlivých buněk, elektrostatické vzdálenosti a úhly, přičemž se dostáváme k podrobnějším informacím sloužícím k boji proti rakovině. Tištěný 3D model je vlastně skutečná molekulární struktura, která byla navržena, syntetizována a pak krystalizuje v laboratořích v Londýně, " řekl Stephan A. Ohnmacht, profesor na britské School of Pharmacy, jež je součástí University College London. Komplexní útvar je ke studiu mnohem vhodnější než jedna buňka či jejich malá skupina. Ačkoli se tisk nádorů může zdát nechutný, každý krok pomáhající vědcům v boji se smrtící chorobou je přínosem.

Text Topi Pigula, foto Wikipedie