S ropuchou na rakovinu! Čínská medicína vrací úder
Na principy tradičního čínského léčení se západní, na ověřitelných důkazech postavená medicína dívá poněkud skrz prsty. Jenže v případě ropušího jedu, s nímž tradiční asijské léčitelství pracuje celkem běžně, se našel společný jmenovatel. Aby ne, když je ve hře léčba rakoviny!
Ropucha. Hanlivé přízvisko starých dam, nezbytný doplněk receptů pohádkových čarodějnic i synonymum něčeho prostě jen ošklivého. Jenže ropuší jedy, bufotoxiny, jsou známy už po staletí.
Ne nadarmo Alfréd Brehm ve svém Životě zvířat praví: „Není snad živočicha, jemuž by lidé činili takovou křivdu, jejž by měli v takové ošklivosti a tak zuřivě pronásledovali, jako ropuchy. Již Gessner ji nazývá zvířetem studeným, vlhkým, jedovatým, ohyzdným a ošklivým. Dotkne-li se jí člověk, shnije prý mu ruka, i v těle účinkuje jako prudký jed. Pravdou jest však, že si lidé vzdělaní i suroví, Evropané jako Američané, lidi bílé, hnědé i černé pleti ropuchy oškliví a horlivě ubíjejí.“ Ale možná že se ropuchám blýská na lepší časy. Jed jedné z nich se ukazuje být slibným farmakem pro léčbu rakoviny.
Bradavičnaté léčitelka
Bufo gargarizans aneb ropucha čínská – tak zní jméno bradavičnaté žáby, která rozsvítila světélko naděje v očích lidí zabývajících se rakovinou. „Tento druh je znám z Ruska, Číny, na celém Korejském poloostrově a v Japonsku. Nachází se i na ruském Dálném východě (včetně východní Sibiře), na sever od údolí řeky Amur, ve většině střední, jihovýchodní a severovýchodní Číny. Výšková zonace tohoto druhu zaujímá ekosystémy ve výškách 20–800 metrů nad mořem,“ udává Světový svaz ochrany přírody s poznámkou, že se nejedná o ohrožený druh. Huachansu je jméno tradičního čínského léčiva vyráběného za použití ropuch už zhruba jedno tisíciletí.
V roce 1991 byl extrakt oficiálně uznán jako léčivo pro léčbu rakoviny. „Pod názvem cinobufacini byl čínský preparát huachansu postupně testován v preklinických zkouškách v několika laboratořích a posléze podroben také klinickému testování,“ píše Jiří Patočka v krátkém příspěvku aktuálního čísla časopisu Vesmír. „Výsledky našeho šetření ukazují, že srdeční glykosidy, jako je například bufalin, obsažené v huachansu, jsou zodpovědné za buněčnou smrt rakovinotvorných buněk,“ píše se ve zprávě publikované The American Association for Cancer Research. Jak ukazují výzkumy vedené západním přístupem k medicíně, cinobufacini se ukazuje být velmi slibným lékem. Těžko říct, zdali se podaří ropuchám překonat „ošklivou“ image, ale pro člověka vzdělaného je jejich jedovatost dobrou zprávou.
Text: Topi Pigula
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: