Japonci se bojí radiace z Fukušimy. Nasadí plovoucího robota

Ve svém zařízení u města Jokosuka poblíž Tokia ho otestuje společnost Toshiba. Do Fukušimy se má přesunout v červenci a se samotným odstraňováním trosek chce Japonsko začít v roce 2020, informovala agentura AP.

Zemětřesení v březnu 2011 vyřadilo ve Fukušimě z provozu chladicí systémy elektrárny, jádra tří reaktorů se roztavila a do vzduchu, půdy a do moře se uvolnily radioaktivní částice.

Robot přezdívaný malý měsíčník (druh ryby) má velikost bochníku chleba a vybaven je světly a manévrovací ocasní vrtulkou. Data sbírá pomocí dvou kamer a dozimetru. Je společným dílem společnosti Toshiba a státního Mezinárodního výzkumného ústavu pro vyřazení jaderných zařízení z provozu.

V červenci ho odborníci chtějí ve Fukušimě vyslat do kontejnerové jednotky 3. bloku, aby prozkoumal rozsah poškození a lokalizoval části roztaveného paliva, které zřejmě spadly na dno komory. Právě odstranění stovek tun roztaveného jaderného paliva a trosek ze tří zničených reaktorů bude největším problémem. Japonsko doufá, že sonda se dostane hluboko do reaktoru, aby osvětlila oblast pod jeho jádrem, a že palivo z reaktorů bude moci začít odstraňovat po skončení olympijských her v roce 2020.

Jak prohlásil poradce provozovatele elektrárny Tokyo Electric Power a bývalý šéf amerického úřadu pro jadernou energetiku Dale Klein, získat nezbytná data a rozhodnout se, jakým způsobem bude palivo odstraňováno, potrvá půl roku až rok. "Nejprve se budou lokalizovat trosky paliva a pak musíme přijít na to, jak je dostat pryč. Nikdo na světě ještě nic podobného nedělal," řekl Klein.

Dálkově řízené roboty jsou jedinou cestou k průzkumu zamořených a strukturálně poškozených zařízení. Podobné pokusy s roboty ve tvaru hada a štíra však v minulosti skončily nezdarem. Štír v troskách uvízl a už v nich zůstal, zatímco had byl po dvou hodinách práce stažen, protože mu přestaly fungovat kamery. Radiace tam dosahuje 1000 sievertů, což je úroveň, jaká by člověka zabila okamžitě.

Představitelé Japonska plánují, že o metodě se předběžně rozhodne už letos v létě a práce začnou v roce 2021. Předpokládané náklady jsou v přepočtu 70 miliard dolarů (1,65 bilionu Kč), což je čtyřnásobek původních odhadů.

ČTK