Chytrý piercing: počítačové implantáty v těle nebudou jako od Borgů

Existuje řada důvodů, proč být vůči novým technologiím kritický. Příklady jako radioaktivní štěpení nebo „zázračný stavební materiál“ jménem azbest nás řádně poučily, že přehnaná důvěra v nové, neozkoušené vynálezy, může být fatální.

Vzhledem k tomu, že s dalším příkladem – mikročipovými implantáty – navíc souvisí jejich vpracování do lidského těla, stejně jako dnešní rizika informačních technologií (sledování, sběr dat apod.), nelze se divit skoro až hysterické reakci na jejich prezentaci ve filmech a jiných médiích. Skrze ně však riskujeme zavrhnout ideu počítačových implantátů dávno před jejich rozšířením. První vlaštovky mikročipů v těle jsou totiž leccos, jenom ne rizikové.

Strach z nového

Implantáty ve fikci jsou totiž často asociované s horory (řezání do masa, nahrazování přirozených částí těla), nebo dokonce i s dogmatickým, totalitním myšlením. Příkladem za všechno zmiňovaného budiž zlí Borgové ze Star Treku, kteří chtějí všechny bytosti galaxie proměnit v kopie sebe samých právě skrze technologické implantáty měnící tělo i myšlení. Přitom vzhledem k absenci zkušenosti s podobnou technologií – jednoduše protože ještě nebyla ani pořádně aplikována – čerpáme všichni názory na implantáty právě ze sci-fi.

Částečně i kvůli podobným, pouze do určité míry racionálním obavám se odborníci snaží najít cestu, jak se vyhnout řezání do masa. Ukazuje se přitom, že budoucí implantáty budou podobnější spíše formě piercingu, popřípadě budou zvenku zcela neviditelné. Tématem se naposledy probral panel futuristického kongresu Singularity University's Summit Europe, který proběhl v Nizozemsku v půlce listopadu, a rozbil při tom i další mýty související s vylepšováním lidského těla pomocí informačních technologií.

Aplikaci jednoho z implantátů, mikročipu RFID, totiž přímo na pódiu předvedl jeden z řečníků, hacker Raymond McCauley. Vpravení do jeho těla provedl zkušený piercer za cenu tří minut a několika kapek krve. McCauley nezapomněl zopakovat, že všichni už dávno jsme kyborgové. Od umělých oděvů přes brýle nebo naslouchátka až po očkování nebo kardiostimulátory se lidé "uměle" svými vynálezy vylepšují už po tisíce let. Rozdílem nového přístupu je, že nové implantáty nabízejí daleko širší aplikace.

My všichni kyborgové

RFID sice není kdovíjakým výstřelkem budoucnosti – veterináři jím implantují dobytek už po několik desetiletí pro snazší kontrolu, a implantace do lidí probíhají už skoro deset let – jasně ukazuje, že reálné vpravení chytrých implantátů do lidských těl výjevy z hororů nepřipomíná. Samotný čip RFID v praxi funguje jako jakási náhražka klíčů od bytu nebo vozidla, stejně jako osobní průkaz a bankovní karta či jiné formy legitimace. Při akurátním rozšíření jeho užívání by učinil naše každodenní fungování snazším. Navíc může být obalen v biologickém obalu ze zrnka rýže, které nedráždí pokožku. Zdá se to být malou odměnou za "chytrý piercing"? Však jsme také teprve na počátku možností.

Implantáty však nabízejí i řadu dalších aplikací. Mezi ně patří monitorování zdraví uživatele a upozorňování na symptomy vážnějších nemocí či přímé přivolání pomoci například při upadnutí do bezvědomí. Díky údajům z čipu by záchranáři navíc znali diagnózu ještě před příjezdem. Distribuce léčiv skrze časem biorozpustný implantát namísto plata prášků, který účinnou látku uvolňuje sám, je dalším nápadem. Řada týmů pracuje i na tom, jak implantáty vytvářet z biologických materiálů a vyhnout se tak podráždění těla. A tím vize nekončí. Futuristické čipy by si pak skrze neinvazivní nervová připojení skrze nanotechnologie vyměňovaly informace s tělem, a přímo tak nahrazovaly nebo vylepšovaly fyzické, percepční nebo mozkové funkce.

Ačkoliv některé z těchto vizí zůstávají stále pouze na "rýsovacích prknech", experimentální srdeční implantát zachovávající pravidelný rytmus i v případě infarktu, stejně jako iniciativa korporace Google na detekování rakoviny skrze nanočástice vpravené do těla, už v experimentální fázi existují. Bude trvat přinejmenším roky, než se dočkají realizace a širokého rozšíření, není však skrze ně problém pochopit, proč mnozí ve vpravování chytré technologie do lidských těl vidí potenciál na velký skok kupředu ve zdravotní péči a kvalitě života celého lidstva. Klíčem k tomu je pokračující miniaturizace informačních technologií. Budoucí chytré piercingy nemusejí vize Borgů připomínat o nic více, než nakolik dnešní počítače připomínají enormní sálové mašiny 60. let.

Ladislav Loukota

MĚLO BY VÁS ZAJÍMAT: