6 největších mýtů o elektromobilitě: Jsou nebezpečné pro chodce či přírodu?

1. Dlouho se nabíjejí

Většina majitelů elektromobilů své vozy nabíjí doma a přes noc, kdy je na nabíjení dostatek času. Elektrická Škoda Citigoe iV se z domácího wallboxu dobije na 80 % kapacity (to znamená dojezd asi 200 kilometrů) za 4 hodiny a 15 minut. Citigoe iV ovšem podporuje i rychlé dobíjení s výkonem 40 kW, pak je dobití na 80 % kapacity otázkou pouhé hodiny. Novinka Škoda Enyaq iV umožňuje dobíjení vysokým výkonem (až 125 kW), což znamená, že za zhruba půl hodiny elektromobil získá energii na stovky kilometrů jízdy. A technologie umožňují mnohem víc, síť nabíječek Ionity je připravena na nabíjecí výkony až 350 kW, kdy autu k dostatečnému dojezdu stačí nabíjení třeba jen deset minut.

2. Elektroauta nejsou bezpečná

Elektrická auta jsou minimálně stejně bezpečná jako vozy se spalovacími motory. Jsou vybavena nejmodernějšími asistenčními systémy, které mohou mít i díky tomu, že elektromobily nemají spojku a ručně řazenou převodovku, větší rozsah funkcí. V nárazových testech organizace EuroNCAP získávají moderní elektromobily špičková hodnocení stejně jako auta se spalovacími motory. Elektromobily automaticky při havárii odpojují svou baterii, a jak prokázaly testy německého autoklubu ADAC, riziko požáru rozhodně není vyšší než u vozů klasické koncepce. Baterie sice hoří jinak než nádrž s benzínem či naftou, ovšem záchranné složky mají pro tyto případy již vyvinuté postupy.

3. Klimatu elektroauta zrovna neprospívají

Elektromobily při svém provozu neprodukují žádné lokální emise CO2 a škodlivin, čímž přispívají k čistšímu ovzduší ve městech. Při produkci elektrické energie, která tyto vozy pohání, však emise vznikají – v závislosti na energetice dané země ovšem mohou být po přepočtu tyto emise až o 90 % nižší než při provozu aut se spalovacími motory. Podle údajů statistického webu electricitymap.org dosahují v domovské zemi Škoda Auto, České republice, průměrné emise z produkce elektřiny hodnoty 500 gramů CO2 na 1 kWh. Při spotřebě modelu Citigoe iV 14,8 kW na 100 kilometrů to v přepočtu znamená emise méně než 74 gramů CO2 na kilometr jízdy. V benzínovém provedení se přitom model chlubil nejnižší hodnotou 105 gramů na kilometr. Elektromobily mohou být často poháněny elektřinou z čistě obnovitelných zdrojů, jejich vliv na životní prostředí pak ještě dramaticky klesá.

4. Kvůli elektroautům přijdou lidi o práci

Je pravda, že elektromobily jsou jednodušší na výrobu a obsahují výrazně méně součástek než vozy se spalovacími motory či hybridy. Jenže elektromobilita je jasně nastolenou cestou, a pokud by se jí automobilky nevydaly, v důsledku by sektor kvůli ztrátě konkurenceschopnosti zaznamenal pád, který by přinesl mnohem výraznější propouštění. Navíc díky elektromobilitě budou pracovní místa i vznikat, a to v nových a návazných oborech. Souhrnná studie organizace Transport & Environment uvádí, že díky menší závislosti na dovozu ropy a nižším provozním nákladům elektromobilů budou mít spotřebitelé i firmy v Evropě více peněz na investice a útratu, což povede do roku 2030 ke vzniku nejméně 500 000 nových pracovních míst.

5. Elektroauta ohrožují chodce

Ze své podstaty jsou elektromobily velmi tiché automobily a na konstruktéry to klade extra nároky: jelikož do interiéru neproniká hluk (spalovacího) motoru, musí například věnovat větší pozornost odhlučnění ostatních zdrojů zvuku. Tichá jízda sice představuje potenciální nebezpečí pro chodce, i to ale automobilky a evropská legislativa řeší. Pravidla například stanovují, že elektromobily mají do rychlosti 20 km/h a při couvání vydávat zvuk, který chodce na přítomnost vozu upozorní. Automobilky často tento limit posunují až na hranici 30 km/h. Při vyšších rychlostech začínají vně vozu převládat jiné zdroje hluku, například odvalující se pneumatiky, a jedoucí auto je tak slyšet.

6. Vzácné kovy brzy dojdou

Na výrobu baterií pro elektromobily je potřeba řada vzácných kovů v čele s lithiem. Kritici tvrdí, že těchto surovin je pro masovou elektromobilitu nedostatek, nicméně světové zásoby dostatečné jsou. Například kobaltu je potřeba k výrobě baterií čím dál méně a existují už i technologie na výrobu baterií zcela bez kobaltu. Co se zásob klíčového lithia týče, nacházena jsou stále nová a nová naleziště, která poptávku uspokojí. Například Česká republika má velmi bohaté zdroje lithia, které představují asi 3 % světových zásob. S rostoucím podílem elektromobilů také bude možno intenzivněji využívat vzácné kovy z recyklovaných baterií.

Celý článek si můžete přečíst ve speciálu Škoda Auto, příloze zimního vydání magazínu Prima ZOOM, který je právě v prodeji. Případně si časopis můžete předplatit na webu SEND.cz.