Vyhubený pták dodo zřejmě znovu ožije. Kritizovaným vědcům chybí poslední krok

Když se to vezme kolem a kolem, je to trochu jako Jurský park. Samozřejmě, dronte mauricijský, tedy blboun nejapný či prostě „dodo“, nezačne nikoho zaživa pojídat ani kdyby vypadla elektřina v ohradníku. Vysoký byl „jen“ necelý metr, ačkoli uznáváme, že i to je na ptáka úctyhodné. Nelétal, vážil víc než 10 kilo a živil se ovocem a jeho nejbližší žijící příbuzný je holub.

Na druhou stranu se toho o něm ví opravdu málo. Lidé (a lidmi přivlečení nepůvodní predátoři) tohoto důvěřivého ptáka stihli vyhubit během necelých 100 let od chvíle, kdy ho v jeho domovině, tedy na Mauriciu, v roce 1592 objevili.

Hybrid ptáka dodo

Dodo a jeho rychlý konec lidi vůbec poprvé v jejich historii trochu donutil chytit se za nos a přemýšlet nad tím, co jejich činnost v ekosystému způsobuje. Ne že by to nějak zvlášť pomohlo, ale byl to začátek. A teď je zde možnost, že by mohl znovu chodit po planetě Zemi. Nebyl by to sice přímo dodo, ale od něj téměř nerozeznatelný hybrid. Odborníci z laboratoří společnosti Colossal Biosciences na jeho vzniku intenzivně pracují. A teď se jim povedl průlom – rozluštili celý jeho genom.

Práce samozřejmě ještě není u konce. K tomu, aby hybrida vědci stvořili, potřebují dodovy geny vložit do embrya žijícího zvířete, ideálně nějakého blízkého příbuzného, tedy holuba nikobarského. A to není nijak lehký úkol.

A vyvstávají i další otázky. Jako třeba co s ním pak? Vědci ho plánují vrátit zpět na Mauricius, ale jak by se mu tam vedlo? Je to zkrátka zhruba stejně problematické jako jejich další projekt – plánované oživení mamuta. I tam se odborníci přou o důležité detaily, například jak by se sloní stádo chovalo k hybridu mamuta… a jak by se hybrid mamuta choval ke slonům. Protože i mamutí geny by vědci mohli vložit jedině do embrya slonů, jiného takhle blízkého příbuzného mamuti na planetě nemají.

Atraktivní projekty lákají pozornost i peníze

Dalším důvodem, proč je spousta odborníků k tomuto rozhodně zajímavému projektu odmítavá, je to, že máme v současnosti hned několik extrémně ohrožených druhů, kterým vyhynutí hrozí, kolabují celé ekosystémy, žijeme v době hromadného vymírání živočichů a podle všeho bude kvůli klimatické krizi ještě hůř. A tak by mnozí vědci radši viděli finance v projektech určených k zachování druhů současných. Na to mají ale vědci z Colossal Biosciences celkem zajímavou odpověď – tvrdí, že mamut, dodo anebo vakovlk tasmánský, další druh, o jehož „oživení“ se uvažuje, přitáhnou pozornost a tím pádem i finance – a z toho budou pak mediálně méně atraktivní projekty na záchranu ohrožených druhů těžit.

Zdroj: Business Insider