Třetina lidí na světě má v mozku parazita, který narušuje komunikaci mezi neurony. Jak se dá odhalit?
Nenápadný parazit, kterého si lidé nejčastěji spojují se syrovým masem a kočičími výkaly, si často vybírá k usídlení lidský mozek. A ukázalo se, že i když napadne jen pár neuronů, může výrazně změnit způsob, jakým spolu mozkové buňky komunikují. Američtí vědci teď přišli na to, co přesně Toxoplasma gondii dělá a proč bychom ji měli začít brát vážněji.
Toxoplasma gondii je mikroskopický parazit, který podle odhadů žije v těle až třetiny světové populace. Nejčastěji se do těla dostane kvůli nedostatečně tepelně upravenému masu nebo při kontaktu s výkaly nakažené kočky; riziko ale hrozí téměř výhradně u mladých a venkovních koček. Jakmile se T. gondii usadí, začne v mozku vytvářet drobné cysty, které tam u některých zůstanou po celý život.
Skrytý zásah do chemie mozku
Většina nakažených se však o parazitovi ve svém těle nikdy nedozví. Infekce totiž často probíhá bez příznaků, anebo je projevy možné zaměnit za úplně obyčejnou virózu. Vážnější zdravotní komplikace sice může způsobit také, stává se to ale jen velmi zřídka. Odborníci proto v současnosti před toxoplazmózou varují především lidi s oslabenou imunitou nebo těhotné ženy.
Jak ale ukazuje nový výzkum vědců z Kalifornské univerzity v Riverside, věc nebude tak jednoznačná. Zdá se, že i malý počet infikovaných neuronů může narušit rovnováhu v celém mozku. Toxoplasma totiž mění chování mozkových buněk, konkrétně snižuje množství tzv. extracelulárních váčků, které jsou podstatnou součástí mezibuněčné komunikace. Infekce tak možná ovlivňuje i chování nebo kognitivní schopnosti. „Zaznamenali jsme, že při infekci dochází k narušení komunikace mezi neurony a podpůrnými gliovými buňkami, hlavně astrocyty. Tím se mění celé neurochemické prostředí mozku,“ uvedla autorka studie, profesorka Emma H. Wilsonová.
Čtěte také: V Česku se dělají pokusy na 185 327 zvířatech. Večlová mluví o zbytečném utrpení
U zdravých jedinců se astrocyty podílejí mimo jiné na regulaci neurotransmiterů, což jsou nízkomolekulární chemické látky, které v nervové soustavě živočichů slouží k předávání vzruchů. Řadí se mezi ně například glutamát. Pokud ovšem neuron infikuje parazit, přestane posílat správné signály a hladiny glutamátu mohou stoupnout na nebezpečnou úroveň. Výsledkem můžou být křeče, poruchy chování a narušené nervové spoje.
Nový způsob, jak infekci odhalit
Dosavadní testy uměly odhalit pouze protilátky a prokázat tak, že byl člověk s parazitem někdy v kontaktu. Jenže už nedokázaly říct, jestli je parazit stále aktivní, ani zda už stihl narušit fungování mozku. Právě to by se díky výzkumu kalifornských vědců mohlo změnit.
Pokud se ukáže, že jde změny v extracelulárních váčcích detekovat i z běžného krevního vzorku, otevře to cestu k přesnější diagnostice. Vědci proto už pracují na metodách analýzy lidských krevních vzorků a zkoumají, zda by šlo extracelulární váčky využít pro nové typy léčby nebo vakcíny.
I když se parazit podle Wilsonové může podílet na neurologických poruchách častěji, než jsme si doposud mysleli, není to prý důvod k panice. „Stále platí, že většina lidí s infekcí žije celý život a bez příznaků,“ říká a dodává, že největší problém představuje hlavně čerstvá nákaza u těhotné ženy, protože parazit může vážně poškodit plod. Základem prevence je důkladná tepelná úprava masa, mytí zeleniny a pečlivá hygiena při manipulaci s kočičím trusem – hlavně u mladých koček, které jsou k infekci náchylnější.
Zdroj: Riverside News, National Library of Medicine, The Munich Eye.
Video, které jste mohli minout: Sirotčinec jako z hororu: Stovky kojenců a malých dětí nechali zemřít, pak je hodili do jímky
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
