Pěstování lidských srdcí v prasatech? Právě jsme překročili klíčový milník

Zní to jako zápletka znepokojivého sci-fi, výzkum čínských vědců by ale ve výsledku mohl být prvním krokem ke konceptu, který ukončí čekací listiny na transplantaci orgánů a zachrání mnoho životů. Tedy alespoň těch lidských.

Věda a technika

První transplantace srdce byla považována za nelidskou. Skončila dobře i špatně

Výzkumníci z Ústavů biomedicíny a zdraví v Kantonu na projektu pracovali pod vedením biologa Lai Liangxue. Použili takzvané genetické nůžky (CRISPR-Cas9), které umí přesně „stříhat“ DNA na vybraném místě. S jejich pomocí vyřadili u prasečích embryí dva geny nezbytné pro vývoj srdce.

Embrya rostla tři týdny

Do raného vývojového stádia embrya, takzvané moruly, následně vložili lidské kmenové buňky. Všechny speciálně geneticky upravené tak, aby v cizím těle déle přežily. Embrya pak přenesli do dělohy prasnice. V některých embryích se následně skutečně vytvořil útvar připomínající rané lidské srdce. Tvořily ho výhradně lidské buňky a dokonce vykazoval pulzující aktivitu.

Čtěte také: Může se člověku po transplantaci orgánu změnit osobnost? Zvláštní fenomén demonstruje případ kuřecích nuggetek

Embrya nakonec přežila jen 21 dní, tedy do období, které odpovídá zhruba 6. týdnu lidského těhotenství. Poté uhynula, pravděpodobně právě kvůli tomu, že lidské buňky narušily vývoj prasečí tkáně, zejména funkci srdce. V předchozích, úspěšnějších pokusech s jinými orgány totiž odborníci lidské buňky integrovali jen asi ze 40 až 60 procent.

Věda a technika

Muž s titanovým srdcem je zázrakem medicíny. Příběh jako ze sci-fi filmu se právě stal skutečností

U srdce je ale situace daleko těžší; aby bylo možné ho transplantovat, musel by být celý orgán výhradně lidského původu. Jinak hrozí imunitní reakce po transplantaci i zmatek při vývoji. V tomto případě tak jde, i přes krátký život embryí, o zásadní milník. Žádné čistě lidské srdce zatím v prasečím embryu nevydrželo bít tak dlouho.

Etika a další kroky

Prasata jsou pro podobné pokusy ideální. Jejich orgány mají rozměry i anatomii velmi blízké lidským, zároveň se však rychleji vyvíjejí; březost trvá pouhých 114 dní. Pokud vědci zvládnou životaschopnost embryí prodloužit a dosáhnou plné „humanizace“ orgánů, mohly by se už během následujícího desetiletí objevit první klinické studie.

Poptávka je obrovská, jen v EU čekají na transplantaci tisíce lidí. Než se však první takto získané srdce vůbec bude moci přesunout z laboratoře na operační sál, čeká projekt přísný etický audit i legislativní schvalování.

Zdroj: Nature, International Journal of Molecular Sciences, Human Progress.

Video, které jste mohli minout: Poznáte smrtelně jedovaté houby? Nebezpečné jsou i některé druhy hřibů či bedel.