Nejtěžší most světa pojmenovali po pirátovi, kterého uvařili lidojedi. Je opravdu impozantní
Pod mostem Verrazzano-Narrows musí proplout každá loď mířící do New Yorku. Unikátní visutá konstrukce se stala ikonickou předzvěstí sochy Svobody.
O překlenutí úžiny The Narrows vedoucí do newyorského přístavu snili Američané po celé generace. Spoutat rozbouřené vody a spojit Staten Island se čtyřmi dalšími čtvrtěmi New Yorku se jim povedlo až v 60. letech 20. století, zato však impozantně. Nový most Verrazzano-Narrows, který se slavnostně otevřel 21. listopadu 1964, byl se svou délkou 1298 metrů až do roku 1981 nejdelším visutým mostem na světě a dodnes je s 1,265 miliony tun nejtěžším mostem světa. Projet se po něm můžete zde:
Přečtěte si také: Špatně postavený most se nemilosrdně zřítil do moře. Ze záběrů jeho „tančení“ naskakuje husí kůže
Elegantní silueta mostu se dvěma patry vozovek se klene od pevnosti Hamilton v Brooklynu k pevnosti Wadsworth na Staten Islandu. Ty hlídají ústí newyorského přístavu, kterým proplouvaly lodě s přistěhovalci do Evropy, než je o necelých deset kilometrů dál vítala majestátní socha Svobody. Právě sem mířil v roce 1912 na své první cestě z Anglie i luxusní parník Titanic.
Krutý úděl dobrodruha
Název dostal most po italském mořeplavci Giovannim da Verrazzanovi, jenž byl v roce 1524 prvním evropským průzkumníkem, který tehdy ve službách francouzského krále Františka I. vplul do newyorského přístavu. Da Verrazzano byl autorem nejpodrobnější mapy severoamerického pobřeží, nakonec ale za své úsilí zaplatil životem.
Původně pirát a dobrodruh, který přepadal španělské a portugalské galeony, totiž skončil neslavně – při vylodění na ostrově Guadeloupe v Malých Antilách padl do rukou místních lidojedů, Karibů, kteří ho uvařili v kotli a snědli. Podle některých historiků ale da Verrazzano skončil mnohem prozaičtěji, když ho dopadli a pověsili naštvaní Španělé.
Giovanni da Verrazzano v každém případě neměl klid ani po smrti. Při odhalení mostu v roce 1964 newyorští představitelé špatně přepsali jeho jméno, když vynechali jedno „z“, a most se tak jmenoval Verrazano-Narrows. Desítky let trvající omyl napravil až v roce 2018 guvernér státu New York Andrew Cuomo, jenž mostu přiřkl správný název.
Ikonické věže
Spojení po vodě mezi Staten Islandem a Brooklynem do postavení mostu obstarával přívoz a cesta trvala asi deset minut. První plán na jiné dopravní spojení přes úžinu se objevil už v roce 1888, mělo ale jít o podmořský tunel.
Projekt mostu Verrazzano-Narrows byl schválen až po válce a jeho stavba podle návrhu Othmara Ammanna začala 13. srpna 1959 hloubením základů. Byly vykopány 32 metrů pod vodou na straně u Staten Islandu a kvůli jinému podloží 35 metrů na brooklynské straně. Pak na obou stranách úžiny vyrostla kotviště, každé z nich bylo vysoké 40 metrů, široké 48 metrů a dlouhé 91 metrů.
V roce 1961 přišla na řadu stavba věží, na které se spotřebovalo 26 000 tun oceli. Věže se tyčí do výše 211 metrů a nesou čtyři mohutná lana, která přenášejí váhu zavěšené mostovky přes základy do země. Každou věž drží pohromadě tři miliony nýtů a jeden milion šroubů. Jejich stavba trvala asi rok.
7000 lidí muselo opustit své domovy
Mezi březnem a srpnem 1963 se napínala hlavní lana. Každé ze čtyř lan je 2200 metrů dlouhé a téměř metr široké. Sestává z 61 pramenů, z nichž každý se skládá ze 428 drátů. Každý drát o tloušťce pěti milimetrů byl testován na velikost, sílu a obsah kovu.
Uskutečnění této části projektu stálo 57 milionů dolarů a tři lidské životy. Konečná fáze – tedy instalace mostovky – přišla v říjnu 1963. Postavit most nakonec stálo asi 320 milionů dolarů, což by při dnešním kurzu americké měny představovalo tři miliardy dolarů.
Horní patro se otevřelo pro dopravu hned, spodní až v červnu 1969. Každé patro má tři pruhy jedním směrem a tři opačným. Na mostu pracovalo celkem asi 12 000 lidí a kvůli stavbě muselo být na brooklynské straně zbouráno na 800 domů a přesídleno 7000 obyvatel.
Mohlo by vás také zajímat: V Drážďanech se zřítila část mostu. Hrozí, že spadne celý, ve městě panuje dopravní chaos
Během prvního roku provozu přepravil most asi 48 000 aut denně, zatímco nyní jich po jeho dvou patrech projede každý den asi 190 000 a most tvoří součást takzvaného jižního bypassu Manhattanu. Od roku 1976 právě na tomto mostě startuje slavný Newyorský maraton.
Zdroj: ČTK, NYC Parks
Video, které jste mohli minout: Most přes dálnici vysunuli stavbaři za pár hodin. Záběry ukazují milimetrovou přesnost