Kriminalistika a její tajemství – forenzní vědy. Na co vás kriminalisté dostanou?

Forezní vědy – forensic sciences

„V zemích anglosaského práva je pojetí kriminalistiky založeno především na přírodovědném a technickém zkoumání. Zejména ve Velké Británii a USA je kriminalistika označována pojmem forensic science, kdy je kladen důraz na technické a kriminalistické zkoumání stop. V zemích kontinentálního práva se používá pojem kriminalistika, který zahrnuje nejen oblast technického zkoumání, ale také i kriminalistickou taktiku a metodiku,“ píše Tomáš Limberg ve své diplomové práci Forenzní vědy a jejich využití v kriminalistice. „Laik si obvykle neuvědomí, co všechno dokážeme ze stop získat, DNA z biologických stop prozradí neuvěřitelné podrobnosti. Vrahové se dnes už učí z filmů a některé stopy se skutečně snaží nezanechat,“ doplňuje legenda české kriminalistiky Josef Lottes v jedné z diskuzí, týkající se české kriminální scény.

Nejen Sběratelé kostí

Například Sběratelé kostí předvádějí ve filmu úžasná kouzla. A přitom jde jen o zlomek forenzních věd. Zní až neuvěřitelně, jak z jednoho úlomku kůstky jsou schopní určit věk, pohlaví, rasu a typ nástroje – od šroubováku po motorovou pilu (Husquarna nebo Stihl, ostrá nebo ztupená). Jde samozřejmě o nadsázku, nicméně dokonalé znalosti lidské kostry a kostí obecně je z hlediska forenzních věd, v tomto případě fyzické antrolopologie, základním předpokladem úspěchu. Ruku v ruce s tím jde kulturní antropologie – byla oběť tetovaná nějakými symboly, jež ji zařazují do konkrétní sociální skupiny? Odpovídá tomu účes či typ oblečení? Chybu nevzít si na zločin rukavice udělá jen skutečný amatér, daktyloskopie, tedy nauka o kožních papilárních liniích na prstech, dlaních a ploskách nohou, už vešla ve všeobecnou známost. Otisky prstů jsou stejně jako balistika „profláklé“. Každý ví, že určení vražedné zbraně podle „označení“ střely vývrtem hlavně je dnes už rutinní záležitost. To samozřejmě neplatí pro brokovnice, která žádný vývrt nemá. Mrtvě narozené dítě se od zabitého (stačí neposkytnutí péče okamžitě po porodu) pozná při pitvě snadno. Tkáň plic by klesla ke dnu kádinky, zatímco stačí jediný nádech, aby se plicní kanálky naplnily vzduchem a tkáň vyplave k hladině.

Tisíce let starý příběh krvavého srpu

Čínský autor Sung Tz’u (1164–1249) popisuje metody jak forenzní kriminalistiky, tak logického uvažování. Ve své knize Hsi Yüan Lu, která vyšla roku 1247 popisuje případ zavražděného rolníka, jehož tělo bylo poseto sečnými ranami. Vrchností byly nařízeno, aby vesničané přinesli své srpy. Sung Tz’u případ rozebírá slovy: „Bylo horko a kolem létaly mouchy, jež všechny sedaly na jeden srp. Rolníkovi, kterému srp patřil, pán řekl: Ostatních srpů si nevšímají. To tys jej zabil svým srpem, na který teď sedají mouchy.“ Podle Sung Tz’u se vrah přiznal, přičemž ten, kdo ho „udal“, byly mouchy přitahované nepatrným množstvím krve, jež na srpu ulpěla. O forenzní entomologii, další z věd, které kriminalistům ulehčují vyřešení případu, jsme už psali. Tzv. Locardův princip postulovaný forenzním vědcem Edmondem Locardem praví, že „každý kontakt zanechá stopu“.

Soudní lékařství

Základem ohledání mrtvoly je stanovení zkoumání vnějšího stavu těla, charakter a zbarvení kůže, typy poranění, stav vlasů, chrupu, znaky chirurgických zákroků, tetování… Důležité údaje prozrazující dobu úmrtí jsou chladnutí těla, posmrtná ztuhlost, vznik krevních výronů, ale i napadení těla hmyzem či autolýza (rozklad). Pitva prozradí další informace, včetně obsahu žaludku – i stav natrávené potravy a její složení prozradí více, než si na první pokus laik představí. V ČR je pitva v případě násilné smrti stanovená zákonem, konkrétně § 115 odst. 1 trestního řádu: „Vznikne-li podezření, že smrt člověka byla způsobena trestným činem, musí být mrtvola prohlédnuta a pitvána…“ Takže spoléhat na to, že k ní nedojde (pokud se nalezne tělo, je skutečně lichá naděje. A jelikož k ní patří i toxikologické testy, ani jed neunikne pozornosti.

Povýstřelové zplodiny

Pokud se vám někdy stalo, že vás při rutinní letištní kontrole „přejeli“ malým papírkem, který dali následně analyzovat, nejednalo se o test na drogy, ale na nitráty – tedy povýstřelové zplodiny. Tady ani pečlivé umytí nepomůže – vždy se někde trocha zachytí. Na kůži, na oblečení, na zavazadle… Nafingovat smrt jako sebevraždu podpořenou dopisem na rozloučenou? I tady může nastat chyba. Trik se ukrývá v grafologickém rozboru zavražděného – vždy se nějaká písemnost najde. V neposlední řadě existují široké možnosti psychologické a sociologické analýzy využívané zejména v oblasti sériových zločinů. „Své lidi“ lze vyprofilovat na základě facebookových účtů, nicméně forenzní kriminalistika jde trochu jiným směrem. „Historicky prvním světovým případem, který byl úspěšně vyřešen pomocí psychologického profilování, je americký případ tzv. Mad Bombera z roku 1957, jehož profil vytvořil dr. James Brussel. Na základě Brusselovy metody profilování založil Howard Teten a Pat Mullany v areálu akademie FBI v Quanticu ve Virginii oddělení behaviorálních věd, které se začalo zabývat podobnými rysy násilných zločinů, a to zejména z pohledu pachatelova modu operandi. Následný rozvoj behaviorálních věd (součástí je i psychologie) pomáhajících při vyšetřování trestných činů vedl ke vzniku Programu výzkumu myšlení násilných zločinců, který sloužil pro sběr a analyzování údajů, týkajících se některých typů násilných činů (vraždy, znásilnění…),“ píše Limberg.

Zločiny z vášně

Podle kriminalistů jsou „zločiny z vášně“ jimi nazývané „domácí zabijačky“ snadné právě pro obrovské množství zanechaných stop. Vraždy na zakázku jsou sice pečlivě připravované, ale ani ty se neobejdou beze stop. Vražda beze stopy by sice byl zajímavý název knihy, ale ve skutečnosti vždycky nějaká stopa existuje. A je na forenzních kriminalistech je najít a správně vyhodnotit. A perlička nakonec – i do této na první pohled ryze lidské sféry se dere robotizace, která má eliminovat lidské chyby. A chyba v této oblasti může v zemích, kde stále existuje trest smrti, někoho zabít.

Z místa činu

Jak postupují kriminalisté během řešení konkrétních trestných činů, rekonstrukce a psychologie zločinu, jak probíhají výslechy klíčových postav můžete nahlédnout v televizní novince Z místa činu premiérově každý všední den od 2. března v 15.25 na Primě.