Unikátní laser odvrací bouře a blesky. Lidstvo má konečně nakročeno k ovládnutí počasí

Zavedli jsme zemědělství, zkrotili vodní toky a nyní se zdá, že budeme moci poručit bouřkám. Alespoň s takovým závěrem přišel fyzik Aurélien Houard z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum v Paříži, který pokračoval ve výzkumu zahájeného už v 70. letech minulého století.

Spočívá v přesvědčení, že laserový paprsek může vést a tudíž i odklonit blesky, které by jinak mohly způsobit škody mnoha citlivým zařízením. Nejprve byl celý proces testován v laboratoři, kde přibližně metrové výboje laser spolehlivě odkláněl. Dále jiné skupiny vědců v Mexiku a Singapuru provedly terénní test, který se však nesetkal s úspěchem, a několik let se zdálo, že je teorie chybná a na moderní verzi bleskosvodu se bude muset začít pracovat od začátku. Pak ale přišel Houard se svým týmem a na švýcarské hoře Säntis mohl konečně potvrdit, že laser funguje.

Mohlo by vás zajímat: Úžasná fotka bouřky je strhujícím unikátem. Autor prozradil, jakým trikem snímek vznikl

Když laser navádí blesky

Během série bouřek byly do mraků vrženy krátké intenzivní laserové pulzy, které úspěšně odvedly čtyři vzestupné bleskové výboje mimo špičku telekomunikační věže nacházející se na vrcholu zmíněné hory. Naopak v momentě, kdy byl laser neaktivní, udeřilo do věže dvanáct zaznamenaných blesků, což částečně potvrzuje účinnost testovaného postupu. Důkaz nicméně přišel až při příležitosti, kdy byla dostatečně jasná obloha, aby bylo možné celou akci zachytit dvěma samostatnými vysokorychlostními kamerami, které zaznamenaly úder blesku sledující dráhu laseru v délce 50 metrů.

Protože byl test úspěšný, Houard si pokládal otázku, co bylo v porovnání s dřívějšími terénními pokusy jinak. Rychle ovšem došel k závěru, že rozdílový je samotný laser. Houardův tým totiž použil laser vystřelující až tisíc pulzů za sekundu, což je mnohem vyšší číslo než u laserů použitých dříve. Díky tomu mohl zelený paprsek zachytit všechny prekurzory blesku, které se tvořily nad věží, a odvést je po své vlastní trajektorii. Jak Houard a jeho kolegové vysvětlili ve své práci, laser vyslaný k obloze mění vlastnosti vzduchu ohýbajícího světlo, což způsobuje, že se laserový pulz zmenšuje a zesiluje, až začne ionizovat molekuly vzduchu.

Mohlo by vás zajímat: Sledujte RADAR: Začátkem týdne bude nad nulou, místy se sněhem. Jaký je výhled na další dny?

Molekuly vzduchu se pak podél dráhy laseru rychle zahřívají, pohlcují jeho energii a poté jsou nadzvukovou rychlostí vypuštěny. Zůstávají tak „dlouhotrvající“ kanály méně hustého vzduchu, které doslova nabízejí cestu pro elektrické výboje. Vědci uvádějí, že při rychlém opakování laserových pulzů se nabité molekuly kyslíku hromadí a uchovávají si „paměť“ dráhy laseru, kterou může blesk následovat. Až další testy ovšem odpoví na otázku, jak spolehlivé řešení laser nabízí a zda je možné využít jej komerčně. Pokud ano, s otevřenou náručí jej přivítají nejen provozovatelé telekomunikací, ale také třeba letiště, odpalovací zařízení nebo velké infrastruktury.

Zdroj: Science Alert